Vybraní žáci 2. základní školy v Berouně se v doprovodu pedagogického sboru zúčastnili významného pietního aktu v Terezíně – Terezínské tryzny, která je každoročně připomínkou obětí nacistické perzekuce. Uctili památku všech, kteří trpěli v době okupace z rasových a politických důvodů.
Morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo a důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí zapomenout, překrucovat dějiny, hrůzy holokaustu relativizovat nebo je dokonce zcela popírat.
První číslo časopisu Rim Rim Rim, který vydávaly a tvořily děti z terezínského ghetta, vyšlo 25. února 1944.
Romové v Ústeckém kraji sice nečelí tak často rasově motivovanému násilí ze strany extremistických skupin, jako tomu bylo v minulosti, jejich situace nicméně zůstává složitá.
Studenti německého gymnázia zahrají dětskou operu Brundibár na půdě Magdeburských kasáren, a to 80 let po její premiéře v terezínském ghettu, řekl mluvčí Památníku Terezín Stanislav Lada.
Věznice gestapa a židovské ghetto v Terezíně nebyly z formálního hlediska koncentračním táborem tak, jak známe tábory v Polsku. I přesto ale byla jeho vnitřní ostraha a bezpečnost důležitou otázkou, a to jak pro německé zločince, tak pro jeho židovské obyvatele.
Rekonstrukce Wieserova domu v Terezíně na Litoměřicku, na kterou se městu podařilo získat 130 milionů korun z dotací z evropského programu a od Ústeckého kraje, spěje k závěru. Do pěti let by tam měla vzniknout stálá expozice mapující genocidní násilí v historii lidstva, informoval výkonný ředitel Centra studií genocid Terezín Šimon Krbec, které bude expozici vytvářet.
Vilová čtvrť pod Hněvínem zažívá strach. Místní se bojí vznikající ubytovny, kam prý majitel stěhuje neplatiče, zahraniční dělníky a problémová individua. Poslední slušné místo v Mostě, Zahražany, tak může skončit jako Chanov.
Město Terezín, které najdeme poměrně nedaleko od Prahy, si většina lidí spojuje hlavně s druhou světovou válkou a sběrným táborem, odkud bylo do koncentračních táborů deportováno mnoho tisíc občanů nejen židovské národnosti. Do tohoto památníku připomínajícího utrpení jezdí turisté z celého světa a je uváděn v téměř každém zahraničním průvodci.
Ve čtvrtek 7.12. proběhla v kladenském Dělnickém domě veřejná diskuse s občany s provokativním názvem Chcete z Kladna ghetto? Diskuse se zúčastnili poslankyně Kateřina Valachová, zastupitel města Vojtěch Volf, Roman Matoušek z agentury pro sociální začleňování a senátor Jiří Dientsbier.
