Labutě museli přestěhovat. Napadaly kanoisty
Další stěhování do klidnějšího místa zažil pár plzeňských labutí z řeky Radbuzy.
Další stěhování do klidnějšího místa zažil pár plzeňských labutí z řeky Radbuzy.
Na rybníku u Kosic na Královéhradecku v minulých dnech uhynulo na ptačí chřipku 40 labutí.
Městská policie v Pardubicích v mrazivých dnech opakovaně přijímá telefonáty o přimrzlých labutích na ledové vodní hladině.
Několik labutí uhynulo na rybníku ve Vojkovicích na Brněnsku. Informovala o tom starostka Jitka Šmídová (Spolu pro Vojkovice).
Od některých obchodních domů v Pardubicích strážníci v poslední době odchytávají kachny. Vodní ptáci tam chodí, protože je lidé krmí. Kachnám ale kvůli tomu hrozí, že je zajede auto. Navíc létě mají dost přirozené potravy. Stejný problém je s labutěmi, a to zejména v Husově ulici.
Labutí pár s mláďaty způsobil v pondělí ráno kolony aut v Pardubicích. Labutí rodina se vydala na rušnou silnici I/37 v místní části Dražkovice. Policie je odchytila a auta se mohla rozjet. Zvířata opouštějí vodní plochy kvůli potravě, lidé je krmí, tak jdou za nimi.
Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj nařídila mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy – vysoce patogenní aviární influenzy (ptačí chřipky). Tato opatření vydala na základě potvrzení výskytu této nebezpečné nákazy v malochovu slepic a hus v obci Březno na Mladoboleslavsku.
V Praze není vysoká jen koncentrace lidí. Svůj domov tu našlo i velké množství volně žijících živočichů, kteří se tu dokázali přizpůsobit. Kromě výhod, jako je dostupnost potravy, je však ve městě i řada nástrah, které jim mohou způsobit poranění a zdravotní problémy. Takové živočichy přijímá do péče Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. V loňském roce stanicí prošlo rekordních 5 368 živočichů 138 různých druhů.
Mezi Varnsdorfem a Krásnou Lípou našli v pondělí lidé pohozená těla pěti labutí s vyříznutými prsními svaly a koňskou kůži. Případem se zabývá policie i veterinární správa, řekl místostarosta Varnsdorfu a velitel hasičů Jiří Sucharda.
Předčasné jarní počasí láká k procházkám. Mnozí si oblíbili krmení vodních ptáků, jako jsou labutě nebo kachny. Zdánlivě neškodné krmení pečivem může ptákům vážně ublížit. Navíc se tím znečišťují vodní toky.
Rčení „Labutí píseň“ slyšel už každý z nás. Je pravda, že většina lidí ví, co tohle ustálené slovní spojení znamená, ale napadl vás někdy pravý význam? Opravdu labutě již k brzkému konci zpívají? A jak vůbec rčení vzniklo?
Mám asi neobvyklou fobii. Bojím se labutí. Když jsem byla malá, nikdy mi nic labutě neudělaly, ale prostě z nich mám strach. Onehdy jsem se bála vlézt do vody, protože nedaleko mě plavala labuť. Bojím se, že jak jsou ve vodě rychlé, přilétne ke mně a poklove mě… Tak začíná jedna z mnoha zpovědí lidí, kteří trpí strachem z ptáků – takzvanou ornitofobií.
Také rádi chodíte na procházky k vodě a krmíte vodní ptáky? Pečivo tedy rozhodně nechte doma. Toto období možná ještě více přitahuje ke krmení než zimní počasí. V tomto měsíci je můžete vidět i s mláďaty sotva opeřenými jak poslušně plavou za svojí matkou labutí či kachnou. Spousta lidí možná ani netuší, anebo je jim to bohužel jedno, že pečivo patří mezi největší zdravotní problémy těchto zvířat.
Jaro už pomalu začíná a uzdravená zvířata ze záchranné stanice mohou zpátky do přírody. S jejich vypouštěním ošetřovatelé čekali na pro ně příznivější období. Ve stanici většinou strávili dlouhou zimu nebo týdny, než se zotavili. Jako první se vypouštějí ti otužilejší, což jsou labutě, kachny a sluky.