Nejprve si vysvětleme význam. Rčení znamená v podstatě označení posledního dobrého výtvoru nebo velkého vystoupení aktéra, ať již v umění, architektuře, sportu a dalších činnostech. Někteří to pojí i s posledním vypětím sil před jasnou smrtí. To je ovšem poněkud mylný dojem. Rčení se pojí právě k onomu dobrému výtvoru, či výkonu týkající se uměleckého rázu.
Symbol již od Keltů
Ke krásným labutím tíhli již v antickém Řecku. Labuť je symbolem síly. Je to silové zvíře, ale zároveň symbolizuje krásu a ladnost. Je křehká, ale silná zároveň. Již Keltové pokládali za symbol odhodlanosti právě labuť.
Podle řecké mytologie se labuť pojí s bohem Apollónem, kdy Apollón dostal od Zeuse/Dia krásný kočár, tažený labutěmi. Zeus se dokonce i sám proměnil v labuť. Právě i v řeckých bájích a pověstech lze nalézt několik odkazů na labutě. Ať je v tom už skryta již vysvětlená symbolika či nikoliv.
I Češi na labuť nezanevřeli, a pokud nebereme v potaz oblíbené české: „Nebuď labuť, když jsi husa,“ tak lze najít i v kvalitní české literatuře zmínku.
Například v Máchově Máji se na labuť odkazuje i samotný autor:
„Neb můj též krásný věk, dětinství mého věk
daleko odnesl divoký času vztek.
Mrtvé labutě zpěv, ztracený lidstva ráj,
to dětinský můj věk.“
I slavný malíř, vynálezce a myslitel Leonardo da Vinci poukazuje na symbol v svém citátu: „Labuť je bělostná, bez poskvrny; když umírá, sladce zpívá a zpívajíc končí svůj život.“
Opravdová píseň
Když teď opomineme umělecký a hluboký význam a přesuneme se do jiného odvětví a to zoologie, tak zjistíme, že jeden druh labutě se jmenuje labuť zpěvná. Ta by opravdu při umírání měla vydávat zvuky, které lidským uším znějí harmonicky.
Díky kráse a půvabnosti, kterou labuť oplývá, jí bylo přiřazeno samotné souhvězdí labutě. Je to jedno z největších souhvězdí vůbec, a proto vám to bude určitě připomínat správný význam rčení „Labutí píseň“. Tedy, že někdo před smrtí vykonal něco opravdu významného a velkého.
