Dokumentaristé zaznamenali slavný obchodní dům v krátkém snímku. Na něm je vidět jeho výstavba a otevření 19. března roku 1939, jen pár dní po německé okupaci. Od tohoto data proběhlo jen několik dílčích rekonstrukcí, za socialistického režimu byl dům otevřený. Po revoluci 15. srpna v roce 1990 byl proto přivítán čtyřista miliontý zákazník.
Obchodní dům na Poříčí vybudoval pražský podnikatel Jaroslav Brouk ještě před druhou světovou válkou podle plánů architekta Josefa Kitricha a Josefa Hrubého. Byla to moderní stavba. Šlo o funkcionalistický obchodní dům, který v roce svého otevření byl jedním z nejžádanějších ve střední a východní Evropě. Dům pokřtili názvem „Bílá labuť“. Dovnitř zákazníky lákal slogan „Obchodní palác světové úrovně“ nebo „Kdykoli do Prahy, vždy do Bílé labutě“.
Hlavní průčelí domu tvořilo obrovské okno s rozměry 30 x 18 metrů, to byla na tu dobu největší zasklená plocha ve střední Evropě. Naprostou novinkou a rovněž unikátem byly pneumatické poklady. Každé prodejní oddělení v domě bylo spojeno speciálním potrubím s ústřední pokladnou v pátém patře.
Ve moderním domě byla dvě pevná schodiště, ale také pět velkých osobních rychlovýtahů. Vůbec první eskalátor použitý v pražském obchodním centru vznikl právě v Bílé labuti. Do té doby se používaly eskalátory jen na metro. Zákazníky vozily tyto pohyblivé schody z přízemí do prvního patra. V celém obchodním domě bylo navíc podlahové vytápění a klimatizace.
Bílou labuť už zákazníci míjí…
Přestože se v době slavnostního otevření dovnitř lidé jen hrnuli, dnes je tomu jinak. Po vchodu do budovy z její majestátnosti a luxusu moc nezbylo. Uvnitř je jen několik málo obchodů, o které se zákazníci nepoperou. Do druhého nebo třetího patra zavítá málokdo, v přízemí se nachází jen několik obchodních kiosků či drogerie Teta.
Z odkazu dobové stavby zbyla už jen fasáda a neony. Fasádu však tvoří jedno velké skleněné okno, na němž není vidět členění po patrech. Horší jsou ale reklamní poutače, které se často nachází právě na kdysi slavném průčelí budovy. Ty propagují různé obchodní řetězce jako třeba Kika. Podívali jsme se dovnitř poslední říjnový den… Uvnitř visí vánoční ozdoby, jsou tu prázdné regály a dům zeje prázdnotou.
V 50. letech obchodnímu domu nepomohlo otevření konkurenčních obchodních domů jako Kotva nebo Máj. Dnes si lidé zajdou raději do Palladia, než aby se podívali do Bílé labuti, ve které na ně prakticky nic nečeká.
Bílá labuť je zapsaná na seznamu kulturních památek. Podle Národního památkového ústavu není využití obchodního domu ideální. Byla vypracována již řada studií a projektů, jak objekt účelně a funkčně řešit, ale žádný nebyl realizován. Co přesně se s obchodním domem stane, je v rukou majitele, kterým je společnost Transakta.
