Poctivá nálezkyně archeologického pokladu z Vsetínska byla odměněna Zlínským krajem. Její objev 768 stříbrných mincí ze 16. a 17. století odhaluje fascinující střípky historie regionu.
Muzeum Mladoboleslavska v lednu otevře výstavu mapující vývoj ražby mincí na českém území, součástí bude i víc než deset mincovních pokladů.
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti ve čtvrtek otevřelo výstavu artefaktů nalezených za pomoci detektorů kovů. Návštěvníci se díky ní mohou v jednu chvíli ocitnout v lese, konzervační laboratoři i v pracovně dokumentátora.
Roztocké muzeum v sobotu odpoledne mimořádně vystaví nejstarší zlatý pohár v ČR a zlatý manžetový náramek ze střední doby bronzové, tedy z období kolem roku 1400 před naším letopočtem. Jde o unikátní nález z roku 2021. Muzeum tak učiní v rámci Mezinárodního dne archeologie.
Poděbrady nechají v září mezi 45 zájemci kolovat jeden denár z vzácného poděbradského pokladu z desátého století. Téměř 1400 mincí nalezených v roce 1936 na poli u Poděbrad dnes uchovává poděbradské Polabské muzeum.
Sto let zazděný čekal v měděné schránce vzkaz stavitelů staré střekovské školy otevřené roku 1908. Skrýš odhalili zedníci při její přestavbě na bytové domy v roce 2008. Ještě 12 let ale trvalo, než pamětní poklad doputoval do Muzea města Ústí nad Labem.
A přináší nám je ve své nové knize „Štěchovický poklad – konec legend“, český reportér, badatel a záhadolog Jaroslav Mareš. Co podle něj stojí v pozadí celého tohoto na výsost záhadného a snad ještě více zamotaného případu s kořeny hluboko v srdci Třetí říše? O překvapení nouze nebude.
Dobrodružný příběh, neuvěřitelný tak, že by se ho zdráhal zfilmovat každý jen trochu soudný filmový producent, se mohl odehrát jen díky komplikovaným dějinám osidlování jižní Afriky bílými Evropany. Byla to divoká doba a Búr jménem „Fritz“ Duquesne, dobrodruh srdcem a duší, do ní zapadl dokonale.
Má to být neskutečná hromada cenností, která časem v legendách nejspíš stále roste. A s tím roste i pověst kapitána Kidda jako velkého piráta, kterým podle historických podkladů objektivně nejspíš nikdy nebyl. A možná už neexistuje ani jeho poklad?
Přezdívalo se mu Černovous a v době své největší slávy velel ne jedné lodi, ale hned celé pirátské flotile. Operoval v prostoru Karibiku a východního pobřeží USA a tajemství svého pokladu si vzal do svého mokrého hrobu. Našla se však jeho vlajková loď nazvaná Pomsta královny Anny. Aspoň si to tedy její nálezci myslí.
Ještě tak před třiceti lety byl u nás rakytník takřka neznámou rostlinou. Objevoval se jen v okrasných výsadbách jako vysoký trnitý keř s oranžovými, malými a kyselými plody.
