Prvním francouzským zeměměřičům bylo vše jasné hned první den. Tam někde na jihu, za nekonečnými močály, s miliardami komárů ležel jejich cíl. Tichý oceán, vzdálený jen osmdesát kilometrů. Směšná a zanedbatelná vzdálenost, v porovnání s týdny plavby při obeplouvání Jižní Ameriky.
Plavba lodí byla ještě v polovině devatenáctého století dobrodružstvím, na které se vzpomínalo po celý život. Parníky byly stále ještě něčím naprosto neobvyklým a člověk musel stále spoléhat na příznivý vítr. Vítr do plachet, tento výraz se stal synonymem pro úspěch. Pokud jste se nalodili v jakémkoliv evropském přístavu a cestovali třeba do Indie, čekala vás několikaměsíční cesta kolem Afriky a téměř dvacet tisíc kilometrů. Zkrátit tuto cestu na polovinu, překonat úzkou pevninskou šíji mezi Středozemním a Rudým mořem, to bylo snem mnoha mořeplavců.