Umazané Slunce. Kde se berou chladnější místa na jeho povrchu
Slunce bylo vždy božstvem. Od nejstarších dob a po celém světě. Pro každou kulturu, pro každé náboženství. Není na tom nic divného. I člověk, obývající jeskyně věděl, že je na slunci závislý. Nejen on, ale i zvířata, příroda, celý svět. Zářící kotouč byl vždy symbolem života, síly a rozumu, před jehož světlem prchá zlo a noční příšery. Jako božstvo či boží dílo, bylo vždy jasné, čisté, a bez jediného kazu. A nikdo o tom nepochyboval.