Současný příklon obliby veřejnosti k dílům Jakuba Schikanedera (27. 2. 1855 – 15. 11. 1924) je zřejmě reakcí na předchozí vlnu zájmu o abstraktní díla moderního umění. Schikanederova tvorba už není úplně realistická, ale ještě pořád jsou její náměty příjemně dobře rozpoznatelné. Řada z nich dojímá i dnes.
Ten obraz se mi pořád nedaří. Městská rada sice nenaléhá, ale přeci jen… Jde i o moje jméno. Na strážnici byl hurónský řev a smích, když jsem si u velitele vyžádal některého z jeho mužů jako model. Cinkání stříbra však nepřeslechli, a velitel ochotně jednoho z nich na dnešní práci uvolnil. Pořád tomu něco chybí, a já nevím co. Nejsem Caravaggio. Snažím se o vlastní vyjádření, i když on by mi jistě poradil. Byl mistr světel a stínů a malovat mužská těla, to on uměl. Hlavně nahá těla. Ale dost, přeci nebudu věřit každé hnusné pomluvě.