Na dnešek svolal ministr životního prostředí Richard Brabec Národní koalici pro boj se suchem. Konkrétní krizové scénáře a připravenost na zásobování pitnou vodou tam bude řešit se zástupci krajů, měst a obcí. Náš REGION se na situaci zeptal zástupců některých samospráv nejen na Příbramsku.
Se zvyšujícími se letními teplotami, větším a větším suchem a úbytkem vláhy je stále více třeba realizovat opatření na zadržení vody v krajině.Jedním z nich je agrolesnický způsob hospodaření na zemědělských pozemcích, který preferuje MČ Praha 12.
Kvůli suchu zásobují už třetím rokem Mikulášovice na Děčínsku cisterny s vodou. Brzy budou na tento zdroj místní zcela odkázáni.
Lešany na Benešovsku omezí vyhláškou používání pitné vody z veřejného vodovodu. Od 1. května do 30. září nebude touto vodou možné napouštět bazény, zalévat zahrady a mýt auta. Důvodem jsou omezené zdroje vody, řekl starosta František Ludvík (nez.). Za porušení nařízení hrozí pokuta až 50.000 korun.
Zemědělskou společnost Agrokomplex Ohře v Bohušovicích nad Ohří na Litoměřicku trápí sucho. Pole o 20 hektarech zavlažují takzvané velkoplošné závlahy. Srážek je ale tak málo, že na vyrovnání deficitu zavlažovače nestačí. Loni společnost kvůli suchu přišla o 18 milionů korun, letos její ředitel Ivo Kadeřábek počítá s obdobnou ztrátou.
V rybníce Martiňák v Dolních Počernicích vznikl nový ostrov a soustava tůní, která má zamezit suchu v krajině. Práce zajišťuje hlavní město a magistrátní odbor ochrany prostředí. Uvedl to mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. V plánu projektu přírodního parku, kam spadá například i rekreační zóna U Čeňku, jsou nové louky či výsadba lesních a ovocných stromů.
Ačkoliv Berounsko spadá podle mapy Českého hydrometeorologického ústavu, která udává stav hydrologického a povrchového sucha, do oblastí označovaných jako mírné až silné sucho, Berounka má v současnosti průtoky vody na úrovni běžných únorových průměrů.
Problémy se suchem sdružují obce ze Středočeského kraje na Příbramsku a Jihočeského kraje na Písecku. Nedostatek pitné vody by měl vyřešit vodovodní přivaděč z Římova, který teď končí v Milevsku.
Kam kráčí česká krajina? Na tuto otázku hledali odpovědi účastníci debaty pořádané TOP týmem (sekce Životní prostředí), mládežnickou organizací TOP 09. Značná část debaty, která se uskutečnila v prostoru Sněmovní 7, byla o tom, jak českou přírodu, zemědělství a zásoby pitné vody ohrožuje sucho a zda urychlujeme odtok vody z krajiny. Debatující se víceméně shodli na tom, že situace je podceňovaná, ale dokud lidem nepřestane téct voda z kohoutku, přístupy se nezmění.
Lopatu do teplejch a sázeli stromy! Tak přistoupili primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a náměstek Petr Hlubuček (STAN) k boji proti suchu a koncentraci oxidu uhličitého. Výsadbou chtějí přispět k lepšímu životnímu prostředí v metropoli.
Většinu stromů v kladenských ulicích viditelně sužuje současné sucho. Město proto ve spolupráci se společnostmi Středočeské vodárny a Vodárny Kladno-Mělník sáhlo k jejich záchraně.
To ti, kteří se raději než sekání trávy na záhumencích věnují koukání do zeleně, zajisté uslyší rádi. Ostatně to, jak vím z vlastní zkušenosti, tušili…
Obyvatelé Říčan se potýkají s nedostatkem pitné vody. Většina lidí připojených na vodovod nemá problém, nedostatek vody ale hrozí těm, kteří v minulosti spoléhali na vlastní studny. Rozšíření připojení k vodovodnímu řadu je problematické.
Stát vynaloží jednu až 1,5 miliardy korun na projekty zaměřené na zadržení vody v krajině. Většina peněz bude z evropského Operačního programu Životní prostředí, projekty zajistí Státní pozemkový úřad. Při návštěvě Nenačovic na Berounsku řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Stavba vodních nádrží pro mírnění následků sucha u Senomat a Šanova na Rakovnicku má začít nejpozději v roce 2022. Domluven je výkup většiny pozemků, s několika majiteli se ještě jedná. Vláda by se měla zabývat dodatečným uvolněním peněz na výkup pozemků, šlo by o 200 milionů korun, řekli při návštěvě Senomat premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Rakovnicko patří k regionům, kde je nedostatek srážek, sucho má dopady na zemědělce i lidi, kteří berou vodu ze studní.
Velké sucho je strašák, který aktuálně děsí snad úplně každého. Sucho stojí za mnoha požáry, ale i za usychající úrodou na zahrádkách. Na mnoha místech se již dokonce přikročilo k omezování spotřeby vody na člověka, nebo k zákazu zalévání zahrádek. Meteorologové vyhlásili výstrahu nebezpečí požárů. Jak se chovat venku podle hasičů, abychom nikoho a nic neohrozili?
Podobně jako v jiných městech i v Říčanech vyslyšeli výzvu ministerstva životního prostředí a zdravý selský rozum. Město tak bude sekačky nasazovat v několika oblastech méně často. Namísto toho dostanou podporu louky, které se budou sekat třeba jen dvakrát do roka.
Česká zemědělská univerzita (ČZU) zhotoví pro středočeské hejtmanství studii udržitelného hospodaření s vodou. Dokument má stát téměř 12 milionů korun. O poskytnutí peněz z krajského rozpočtu rozhodnou zastupitelé, uvedla Helena Frintová z úřadu Středočeského kraje. Studie se bude zabývat například strategií, jak v regionu, kde klesá hladina podzemní vody a zhoršuje se i její kvalita, trvale zajistit dostatek vody.
Beroun se přidá k městům, která omezují sekání trávy kvůli přírodě a lepšímu zadržování vody v krajině. Radnice se dohodla s firmou AVE, která se ve městě stará o travnaté plochy, že bude nechávat vyšší trávníky než v minulosti. Mělo by se tím předejít vysoušení půdy, informovala mluvčí města Jitka Soukupová.
Poblíž Lán vytvářejí odborníci z České zemědělské univerzity (ČZU) krajinu s prvky, které mají zajistit, aby půda odolala suchu i povodním. Projekt by měl být vzorem i pro jiná míst v ČR a Evropě. Vznikat začal loni v létě, hotovo by mohlo být tak za tři roky, řekl při představení projektu rektor ČZU Petr Sklenička.