Pět hodin od zkázy Petrohradu. Katastrofa se naštěstí odehrála v nejpustějších místech Asie
Pozlacená střecha petropavlovského chrámu se roztéká jako svíčka. Jasně zářící koule na severním obzoru spaluje kůži a oděv lidí, kteří se marně snaží najít nějaký úkryt. Vzdálené dunění a vichr, který ničí vše před sebou. Vzduchem poletují lidé, zvířata a chumelenice skleněných střepů se zabodává do krvácejících těl. Hoří krovy všech domů na předměstí a bělostné fasády domů se pokrývají sazemi. Není úniku. Hřmící stěna zpěněné vody, která se řítí středem města, zkázu dokoná.