Výstava ukazuje minulost, současnost i možnou budoucnost krajiny, nechybí ani zaznamenané vzpomínky pamětníků žijících na Říčansku, včetně (kdysi) přírodních míst, kam rádi chodívali. Třeba Hana Jemelíková (1936) ráda chodila do lokality dnešních ulic Sadová a Nová blízko centra Na Fialce. „Tam byla zelená nádherná louka plná pryskyřičníků. Tam, kde je dneska ulice, tak tam byl sráz a protékal tudy potok, který pokračoval dál kolem Fialky…,“ zavzpomínala.
Úbytek motýlů
„Ačkoli je Říčansko veřejností vnímáno jako zelená oáza, z botanického hlediska není náš region nijak zvlášť pestrý ani unikátní a odborníci o něm mluví jako o botanické poušti. Nicméně i tady najdeme několik lokalit s orchidejemi nebo průzračně čisté lesní rybníky. A právě proto, že je u nás takových unikátů poskrovnu, měli bychom o nich vědět, vážit si jich a chránit je,“ uvedla kurátorka výstavy Kateřina Čiháková.
Na výstavě je kupříkladu znázorněno, že z regionu za posledních sedm desítek let zmizelo na čtyřicet druhů motýlů, přičemž zbývající jsou zastoupeni jen v řádku desítek. Návštěvníci mohou motýli zkoumat pod mikroskopem. Na výstavě je i pocitová mapa Říčan, na níž je vidět, jak se proměňují oblíbená místa dětí. Zájemci si v rámci expozice mohou vyrobit hmyzí domeček nebo zahrát deskovou hru, při níž se dozvědí přednosti pestré krajiny. Jiný panel upozorňuje na rybníky, ve kterých je dobré se koupat a ve kterých ne.
Krápníky v jeskyni
Na zahradě muzea jsou pořádána například rodinná odpoledne, při nichž tvoří děti i dospělí. Podle průzkumu muzea tráví říčanské děti venku denně jen v průměru 1,5 hodiny, přičemž na lokality tvořené z lesů, luk a rybníků připadá jen čtrnáct minut z daného času. V muzeu jim proto chtějí ukázat, co všechno lze v přírodě zažít. Muzeum chystá i letní doprovodné akce – například 25. července mikroskopování vody z přírodního koupaliště Jureček nebo 19. srpna cyklovýlet za čolky a vážkami. Muzeum nabízí i plno výukových programů.
Součástí muzea je i nedaleký geopark, utvořený z modelů jevů, které lze potkat v české přírodě. Nově je jeho součástí i jeskynní prostor zdobený krápníky, na které si návštěvníci mohou i sáhnout. „Tyto krasové jevy pocházejí z lomu nedaleko Spišského hradu na Slovensku, kde jim při těžbě hrozilo zničení. Převozem do Říčan jsme je tedy zachránili,“ uvedl ředitel muzea Jakub Halaš. Představil rovněž nové logo, které má tvar srdce, muzeum má i inovované webové stránky, proměnou prošly návštěvnické prostory v hlavní budově.
