Budete k tomu potřebovat prázdnou láhev, ideální je menší kulatá, ale není to pravidlem. Pak silné lepidlo. Dále nějaké panáčky, které chcete mít uvnitř. Může posloužit sněhuláček stejně jako malá panenka. Na sníh se dají použít třpytky – můžete mít sníh buď jednobarevný, nebo různých barev. Nebo si sežeňte umělý sníh. Dále budete potřebovat vteřinové lepidlo a glycerol (koupíte v lékárně).
Na víčko lahve přilepte vteřinovým lepidlem postavičku. Nechte zaschnout. Do sklenice nalijte dvě třetiny glycerínu a jednu třetinu vody. Nasypte dovnitř třpytky nebo umělý sníh. Pak přilepte víčko k láhvi. A máte hotovo.
Sněžítko pochází z Rakouska
Dekorace pochází z rakouské Vídně a váže se k ní příběh jistého Erwina Perzy. Tomu se na konci 19. století podařilo sněžítko omylem vyrobit. Pracoval totiž ve výrobě medicínských nástrojů, které se používaly během operací. Jednoho dne byl Erwin Perzy pověřen úkolem vytvořit efektivnější a praktičtější lampičku, než jakou vynalezl v Americe Thomas Alva Edison. Potřebovali světlo, které by umožnilo chirurgům během náročných operací posvítit i na místa, kde se světlo nedostávalo.
Erwinu Perzymu se vybavily takzvané ševcovské lampy, jimiž si obuvníci u verpánků zesilovali světlo svíček či petrolejek: hruškovité skleněné baňky naplnili vodou a umístili před hořící plamen, jehož jas díky zaoblenosti baněk směřoval vždy na určité místo. Perzy tak začal experimentovat s baňkami, které plnil skleněnými flitry, pískem, nebo nejjemnějšími ocelovými pilinami. Perzy si všiml podobnosti skleněné drti a sněhu a vyrobil několik koulí se zmenšeninou zasněženého kostelíka. Vyprodal je hned, jakmile je vystavil na stánku.
Dekoraci si Perzy patentoval
Pak si nechal Perzy unikát patentovat pod názvem „Skleněná koule se sněžným efektem“ a následně založil s bratrem Ludwigem firmu. Jejich dědicové dnes používají tvrdý vosk a magnézium. Jak přimět bílé vločky, aby se vznášely rovnoměrně a pomalu dopadaly, to je přísně střežené tajemství. Dnes už mají sněžítka nejrůznější podoby a varianty.
