V Libčicích žije necelých 3500 lidí, jedná se o nejníže položené místo okresu Praha-západ. Přívoz spojuje Libčice s Máslovicemi. První zmínka o Libčicích je z roku 993, nachází se v zakládací listině břevnovského kláštera. Král Vladislav II. daroval v roce 1159 Libčice maltézskému klášteru v Praze, následně, až do roku 1421, náležely zbraslavskému klášteru, později Lobkovicům, stávající obec vznikla v roce 1924, kdy se s ní spojily i vedlejší Chýnov a Letky. V roce 1948 byl městys Libčice nad Vltavou povýšen na město. Zásluhou existence železniční dráhy se původně zemědělská oblast začala v polovině 19. století průmyslově rozvíjet.
Liběhrad i bývalé šroubárny
Na území Libčic jsou katolický i evangelický kostel, kaplička, dva pomníky obětem první světové války, jeden pomník obětem druhé světové války, skalnatý vrch Kameníček v centru města nebo zřícenina hradu Liběhrad, jehož počátky spadají asi do 13. či 14 století, písemně je prvně zaznamenán v roce 1532. V současné době lze v nadmořské výšce asi 200 metrů nad mořem vidět zbytky zdiva, příkopy a valy, to vše spadá pod památkovou ochranu.
Náš REGION již informoval o areálu bývalých šroubáren a drátoven, kde v současné době sídlí několik firem (včetně malé šroubárny), arto.to galerie Uhelný Mlýn a multifunkční prostor Kotelna.
Archeologické výzkumy
Libčice se chlubí i archeologickými výzkumy: „Archeologové určili podle nálezů na území dnešního města tři velké sídelní skupiny tvořené lidskými obydlími i pohřebišti z pravěku. Jednalo se o osídlení přímo u řeky, kde bylo v nové době zřízeno sportovní hřiště v Letkách. Další nálezy se podařily poblíž dnešních silnic z Letek do centra Libčic a z Letek na Tursko. Největší sídelní komplex byl v Chýnově, kde bylo na dvou místech množství osad z pravěku a k nim pohřebiště s mohylami v Chýnovském háji, místě posledního odpočinku zdejších dávných obyvatel. Podle těchto nálezů lze konstatovat, že území města bylo osídleno již v období pravěku.“
