Cíl snížit v Evropě do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990 představuje i přes určité kompromisy stále nereálnou metu. Při nyní dostupných technologiích a za současných podmínek ocelářství tento cíl nedokáže naplnit. Vyplývá to ze středečního vyjádření mluvčí Třineckých železáren (TŽ) Petry Mackové Juráskové.
Předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel dosáhli v úterý pozdě večer předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu. Dohoda obsahuje také určitou flexibilitu, jak cíle do roku 2040 dosáhnout. Změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.
„Z pohledu ocelářství je to ve stávajícím stupni dostupných technologií nereálné, jelikož schází podmínky nutné pro realizaci dekarbonizačních projektů,“ uvedla Macková.
Pro TŽ, které jsou jediným výrobcem oceli v Česku, to znamená investovat do elektrifikace výroby, vybudování infrastruktury a výstavby elektrické obloukové pece. „K tomu však potřebujeme významně levnější elektřinu a spolehlivost jejich dodávek, spolehlivou ochranu před levnými dovozy oceli, dostatečné financování projektů, které není možné realizovat z vlastních zdrojů,“ uvedla mluvčí.
Bez těchto a dalších podmínek, po kterých ocelářství dlouhodobě volá, se podle ní naplánované ocelářské projekty nemohou uskutečnit, nebo se ekonomicky nevyplácí. „Ocel by byla neprodejná,“ uvedla mluvčí.
EU se podle ní na celosvětových emisích oxidu uhličitého podílí necelými šesti procenty, ambiciózní plány na dekarbonizaci Evropy ale mají velmi negativní dopady na její ekonomiku. „Plán by byl i za ideálních podmínek splnitelný s velkými obtížemi,“ dodala Macková.
Zdroj: ČTK
