Banát je jednou z nejautentičtějších českých komunit ve světě. V roce 1823 se několik skupin Čechů vydalo na dlouhou cestu až do pohraniční oblasti tehdejšího rakouského mocnářství. Tento přesun se uskutečnil postupně ve třech vlnách. První cestu osadníci absolvovali pěšky, a právě v jejich stopách se Havlová vydala.
Z Česka bude pokračovat přes Slovensko, Maďarsko do Rumunska, kde se zastaví podpořit místní krajany, a dále přes Srbsko, Bulharsko, kousek Řecka až do Turecka. „Nějakou dobu jsem prováděla turisty po Rumunsku, které je mi svou mentalitou a panenskou přírodou velmi blízké, takže s myšlenkou dojít tam po vlastních jsem si již delší dobu pohrávala,“ uvedla cestovatelka.
Současná koronavirová krize této vizi dala jasnější rozměr. Nakonec vznikl projekt na podporu banátských Čechů. Banát se v posledních letech stal cílem řady cestovatelů toužících po neposkvrněné liduprázdné přírodě s příchutí českého venkova, který jim dovolí se přesunout do životů předků a prastarých zvyků. Udržitelný cestovní ruch je pro tamní obyvatele největším zdrojem příjmu, a to nejen formou ubytovávání turistů, ale i prodejem domácích výrobků.
„Nyní však, především kvůli omezení cestovního ruchu, prožívá tato česká komunita krušné časy. Věříme, že se letos už situace změní. Zvlášť když Rumunsko už zařadilo Česko na seznam bezpečných zemí z pohledu šíření epidemie,“ řekl koordinátor organizace Člověk v tísni pro Banát Ivo Dokoupil.
Putování mladé cestovatelky má mít pro české krajany i finanční přínos. Během její cesty se uskuteční veřejná sbírka. Výtěžek poputuje Člověku v tísni, organizaci v Banátu dlouhodobě působící. „Vybrané finance budou použity především na podporu rozvoje šetrného cestovního ruchu v šesti krajanských vesnicích v Banátu. Právě cestovní ruch je pro krajany důležitým zdrojem financí a podnikání v něm je pro mladé určitou pevnou perspektivou, šancí, že se nebudou muset stěhovat za prací a budou dál žít ve vesnicích svých předků,“ řekl Dokoupil.
Na cestě chce být Havlová tři měsíce. Z cíle se chce domů vrátit stopem. Právě tímto způsobem cestuje po světě nejčastěji. Ve svých jednadvaceti letech už navštívila bezmála 40 zemí. O svých zážitcích, zkušenostech a motivech přednáší nejen na cestovatelských festivalech, ale také na středních školách.
Do Banátu čeští osadníci přišli za Rakousko-Uherska. Stovky rodin především z Plzeňska, okolí Prahy a Kladna se vydaly pěšky a později i na vorech po Dunaji do neobydlené hraniční oblasti. Nejprve založily vesnice Svatá Alžběta a Svatá Helena. Později přibylo Rovensko, Šumice, Bígr, Gerník a Eibentál. První z nich však nakonec zanikla kvůli nedostatku vody. V současné době ve vesnicích žije přibližně víc jak 2 000 krajanů. Ještě v roce 1991 ve vesnicích žilo asi 10 tisíc Čechů.
adp/ČTK
