Obyvatelé Horní Řasnice u Frýdlantu na Liberecku v místním referendu těsnou většinou odmítli spolupráci s firmou W.E.B Větrná energie. Ta plánuje v oblasti výstavbu devíti větrných elektráren. Ve stejné oblasti chce ale působit i firma Větrné Parky CZ. Referendum jí k tomu otevřelo cestu.
V referendu hlasovalo 114 ze 188 voličů, jeden odevzdaný hlas byl neplatný. Pro ukončení spolupráce bylo 60 lidí, tedy zhruba 53 procent hlasujících. O výsledku referenda informoval starosta obce Radek Haloun. Ten se už před referendem podivoval nad zněním otázky, o níž měli lidé rozhodnout.
„Zástupci odpůrců zároveň trvali na znění otázky, tak jak ji navrhli, což jsme respektovali. Pochopil bych, kdyby brojili obecně proti výstavbě větrných elektráren, rozumím, že ne všichni této technologii fandí. Zaráží mě ale, proč chtějí odpůrci přerušit spolupráci konkrétně s firmou W.E.B Větrná energie, přitom ale nechat otevřenou cestu konkurenci,“ dodává Haloun.
V referendu obyvatelé odpovídali na otázku „Souhlasíte s tím, aby obecní zastupitelstvo Horní Řasnice neprodleně zastavilo všechny kroky k výstavbě větrných elektráren s firmou WEB Větrná Energie s.r.o., IČ 26282895, se sídlem Ríšova 149/21, Žebětín, 641 00 Brno na území obce a odmítlo takto navrhovanou úpravu územního plánu?“ Rozhodnutí z referenda je pro vedení obce závazné. „Přišli občané, vyjádřili svůj názor. My ho budeme akceptovat, nic jiného nám nezbývá,“ řekl starosta.
Podle zjištění Seznam Zpráv se o stejný byznys v oblasti uchází i firmy Větrné Parky CZ. Jedním z představitelů této společnosti, která vznikla teprve loni, je přes investiční skupinu Invest & Property Consulting mimo jiné podnikatel Petr Pávek, do nedávna starosta Jindřichovic pod Smrkem a poslanec za STAN. Firma rozeslala konkurenční nabídku. „Náš podnikatelský model je postaven na principu, který de facto dělá z obcí, vlastníků pozemků i domácností dotčených území společníky na hospodářském výsledku větrného parku. Také obce mohou vydělávat mnohem více peněz než při stanovení fixní platby za větrnou elektrárnu,“ stojí v nabídce firmy. Oproti tomu měla Horní Řasnice od W.E.B Větrná energie nabídku 400 tisíc korun ročně za každý větrník umístěný na svém území.
„Považuji za znepokojivé, jakou roli v jejich rozhodování sehrála série nepřesností, ale i naprostých mýtů, která v posledních týdnech opanovala mediální prostor i diskuzi v obci,“ uvedla k výsledku referenda jednatelka společnosti W.E.B Větrná energie Michaela Lužová.
Uspořádání referenda iniciovala část místních obyvatel, kteří mají obavy z přílišné blízkosti elektráren u domů, hluku, negativního vlivu na krajinu i velikosti elektráren. „Chtěli jsme, aby si lidé takový závažný zásah do klidové zóny s ornou půdou, blízko obydlí i lesů, skutečně rozmysleli v souvislostech. Nyní vidíme, že většina obyvatel si žádá tento konkrétní projekt zastavit. Věříme, že obec i občané Horní Řasnice budou nyní velice bdělí a zodpovědní při posuzování jakýchkoli jiných záměrů, které by měly dopad na životní prostředí a život zdejších lidí,“ sdělila členka přípravného výboru referenda Jolana Bláhová.
Celý projekt W.E.B Větrná energie tím ale nekončí. „Sedm z plánovaných devíti větrníků stojí na území dalších dvou obcí, se kterými budeme nadále intenzivně spolupracovat. Zakládáme si na tom, že jsme dobrým sousedem, který otevřeně komunikuje a za vybudování elektráren vždy nabízí férové odměny či bonusy. Projekt bude nadále postupovat podle všech dohod i požadavků státu a se vší ohleduplností vůči místním obyvatelům,“ dodala Lužová.
Společnost W.E.B Větrná energie se svým projektem větrného parku tři obce z Frýdlantska oslovila v roce 2019. Tehdy v anketách obyvatelé všech tří obcí její záměr podpořili, pro stavbu větrného parku se vyslovily více než dvě třetiny hlasujících. „Od počátku této kauzy jsme byli přesvědčeni, že zde veřejnosti chybí objektivní informace. Anketní otázka v roce 2019 k záměru nezohledňovala celý větrný park jako celek, informace od investora byly tendenční. Více podrobností se občané dozvěděli až po dvou letech z registrovaného záměru na ministerstvu životního prostředí, například o hlukové a zoologické studii,“ dodala členka přípravného výboru referenda Bláhová.
Větrný park může mít vliv na životní prostředí
Chystaná výstavba větrného parku u Frýdlantu na Liberecku může mít významný vliv na životní prostředí, a bude tedy nutné vypracovat dokumentaci vlivů na životní prostředí (EIA). Takový je závěr úředníků z ministerstva životního prostředí, kteří v zjišťovacím řízení posuzovali záměr soukromé firmy postavit nedaleko hranice s Polskem větrné elektrárny.
Podle záměru plánuje společnost W.E.B Větrná energie postavit nad údolím s obcemi Horní Řasnice, Dolní Řasnice a Krásný Les 11 elektráren o celkovém výkonu 46,2 až 68,2 megawatt (MW), položit do země zhruba deset kilometrů elektrického vedení k rozvodné stanici Větrov a vybudovat trafostanici u této rozvodny. V EIA budou muset mimo jiné experti vyhodnotit, jaký vliv by mohly mít elektrárny na okolí minimálně v okruhu pěti kilometrů a měli by zpracovat detailní migrační studii zaměřenou především na ptáky v okolí plánované výstavby elektráren.
Podle jednatelky společnosti W.E.B Větrná energie Michaely Lužové s takovým rozhodnutím úřadu počítali. „Ministerští úředníci požadují zpřesnit dokumenty o podrobnější zoologický průzkum, hlukovou studii či více vizualizací, což jsme očekávali a počítáme s tím. Sami jsme požádali ministerstvo o přísnější proces EIA, než nám ukládá zákon, protože jsme si naším projektem větrného parku velmi jistí. Naším cílem je ukázat místním lidem i široké veřejnosti kvalitu a bezpečnost našeho projektu, čemuž nezávislá oponentura pomůže. Zároveň bychom byli rádi, kdyby i další investoři větrných parků dobrovolně přísnějším posouzením ukázali, že se lidé nemusí větrníků obávat,“ uvedla v tiskové zprávě Lužová. Projekt soukromé firmy od zveřejnění záměru doznal už některých změn. Lužová už dříve řekla, že firma aktuálně počítá s výstavbou devíti větrných elektráren, což je o dvě méně než uvedla v záměru.
Jan Štoll/ČTK
