V trase plánovaného obchvatu Brandýsa nad Labem nedaleko Prahy narazili archeologové na nález, který patří k těm lidsky nejsilnějším. Ve skrčené poloze na pravém boku ležela zhruba třicetiletá žena a v její náruči spočíval novorozenec, jejich tváře obrácené k sobě. Pohřebiště podle předběžných závěrů pochází z období kolem roku 2300 před naším letopočtem a náleží do časné fáze únětické kultury. „Pravděpodobně jde o pohřeb matky s dítětem, zemřelými při porodu nebo krátce po něm,“ uvedl Ústav archeologické památkové péče středních Čech. Hrob zdokumentoval a vyzvedl antropolog Pavel Kubálek.
Výzkum, který probíhal od ledna do konce září letošního roku, přinesl i další významné objevy. Na zkoumané ploše o délce zhruba dvou kilometrů, vedoucí od Záp po budoucí křižovatku se silnicí II/610 v Pražské ulici, archeologové zachytili stopy germánského osídlení z prvního až třetího století našeho letopočtu. V sídlištním areálu odkryli desítky parohových odřezků, polotovary nástrojů a výrobní odpad dokládající zpracování parohoviny.
Do stejného období patří zřejmě i osamocený ženský hrob, jehož uložení bylo na svou dobu neobvyklé. Zemřelá spočívala ve výrazně skrčené poloze na boku. Archeologové při výzkumu získali také zlomek skleněného korálku, 50 drobných modrých skleněných korálků a dva železné předměty. Další nálezy mohou vyplavat na povrch při podrobnějším laboratorním zpracování. Na lokalitě se objevily také stopy mladšího středověkého osídlení.
Stavbu obchvatu připravuje Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje. Krajští radní loni v listopadu schválili smlouvu na archeologický výzkum s náklady do 35,7 milionu korun. Výzkum navázal na předchozí práce v okolí Záp zahájené v roce 2020, při nichž archeologové mimo jiné odkryli bojovnický hrob z mladší doby železné, doklady časně slovanského osídlení nebo zděný sklep z přelomu 15. a 16. století. Všechny letošní nálezy nyní čeká odborné vyhodnocení.
Zdroj: autorský text / ČTK
