Před více než 7000 lety ji postavily komunity nejstarších zemědělců, které se na české území dostaly z jihovýchodní Evropy. Nález je unikátní v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo podle vědců perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů. Přestože se domy jako takové do dnešní doby nezachovaly, výzkumníci našli jámy po jejich sloupech. Podobu domů tak lze z jejich půdorysů rekonstruovat. V tiskové zprávě o tom informovala Eliška Zvolánková z Akademie věd ČR.
Prozkoumanou plochu nyní archeologové předají stavbě. Pravěkou osadu překryje kravín a automatická dojička. „S nadsázkou lze říci, že Dobřeň tak drží zemědělskou kontinuitu už 7000 let,“ uvedli archeologové.
Pravěcí lidé se podle badatelů usídlili v Dobřeni u Kutné Hory na samém okraji oblasti s dostatečně úrodnou půdou a vhodným klimatem pro pravěké zemědělství. „Ve vyšších nadmořských výškách, tedy zhruba nad 400 metrů nad mořem, se sídliště tohoto období objevují jen zřídka. Zřejmě i díky tomu se osada zachovala a nebyla převrstvena mladšími stavbami,“ uvedl Daniel Pilař z Archeologického ústavu AV ČR.
🌾 Osada prvních zemědělců ukazuje, jak žili lidé na českém území před 7000 lety
🧱 Novou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologický ústav AV ČR, Praha. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky… pic.twitter.com/ENwWlEPn5L
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) July 15, 2024
Domy se skládaly až ze tří částí. Zatímco nejmenší domy měly jen jednu část, ve větších trojdílných domech mohl jeden segment sloužit ke sladování anebo jako centrální místo ke shromažďování. „Domy bývaly široké mezi čtyřmi až šesti metry a dlouhé od deseti do 40 metrů. Sloupy jsou stavěny nejhustěji ve vnějších řadách, které tvořily stěny domu. Sloupy v nich občas stály i těsně vedle sebe. Jejich vnitřní řady mají mezi sebou ale větší rozestupy – většinou více než metr – takže se mezi nimi dalo bez problému pohybovat,“ sdělil Pilař, který lokalitu zkoumal. V domě mohlo žít až kolem 40 osob, většinou jsou ale odhady podstatně nižší, podle velikosti domu kolem deseti až 20 lidí.
Experti stále diskutují o tom, zda neolitické dlouhé domy měly patro. Některé budovy mají totiž část sloupů zdvojenou, což mohlo podle archeologů sloužit jako jednoduchý způsob k postavení druhého patra.
Kromě domů jsou důležitým nálezem i okolní jámy, které sloužily k těžbě hlíny a následně byly zaplněny odpadem. Archeologové v nich nejčastěji našli keramiku, která se používala každý den k vaření, servírování, ale i skladování. Občas v jámách končily i používané nástroje – pazourkové čepele, broušené sekery a kamenné mlýnky a předměty ilustrující každodenní život, například ohořelá hliněná zeď, která byla „uklizena“ do jámy, či hliněné pece k vaření jídla. Právě odpad tak podle expertů tvoří „okno do každodenního života“ neolitických lidí. „Pomocí moderních analýz mohou archeologové v současnosti zkoumat, co tehdejší lidé jedli, jak přesně používali své nástroje, a v neposlední řadě, jak před 7000 lety vypadalo životní prostředí,“ podotkl Pilař. Zpracování nashromážděných dat se v následujících měsících a letech bude věnovat tým odborníků z různých oborů.
Zdroj: ČTK
