Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím. Počátky sídelní aktivity spadají do přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy. O výsledcích informovala Táňa Hlaváčková za projekt RES-HUM. Vědci různých odborností v projektu zkoumají odolnost lidské společnosti v historii i současnosti.
Právě osídlení v proměnlivé nivě Moravy na území dnešního Uherského Hradiště je dobrou ukázkou odolnosti a přizpůsobivosti dávných lidských společenství. Lidé museli osídlení po záplavách opakovaně obnovit.
Experti nyní zkoumali především původ takzvaných pohřbených horizontů tmavé půdy, které naznačují dlouhodobou a opakovanou lidskou přítomnost před založením středověkého města. Kombinovali archeologický přístup s geovědními analýzami včetně půdní mikromorfologie a paleobotanických analýz.
Výsledky analýz ve spojení se získanými artefakty prokázaly výraznou řemeslnickou činnost už v 8. století. Pokračovala v 9. století, kdy se lokalita stala jedním z center Velkomoravské říše. Oba horizonty osídlení od sebe oddělovala mocná povodňová vrstva. Osídlení v lokalitě však bylo i přes zásah přírody obnoveno, uvedl Jan Petřík z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
„Studium tmavých půd odhalilo řadu aktivit, jako je vyrovnání terénu stavební sutí obsahující maltu,“ uvedl vedoucí archeologického výzkumu Jaroslav Bartík. „Lokalita byla již od 8. století pravděpodobně významným obchodním centrem, o čemž svědčí i nález falza pozlacené arabské mince,“ doplnil archeolog Tomáš Chrástek ze Slováckého muzea.
Od počátku 10. století zůstalo místo pravděpodobně opuštěné. Osada znovu vznikla na počátku 13. století, k roku 1257 se pak datuje založení středověkého města. Další povodeň postihla město ještě na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně v důsledku intenzivnějších sídelních aktivit v povodí.
Pro získání uceleného přehledu o raně středověkém fungování někdejšího ostrova bude zásadní odkrýt větší část oblastí, kde se lidé věnovali výrobě a směně zboží. Budoucí výzkum by se měl zaměřit také na interpretaci struktur obsahujících značné množství malty nebo vápenné omítky, což by mohlo naznačovat přítomnost kostelů, paláců či jiných významných staveb z období Velké Moravy.
Zdroj: ČTK
