Jedná se o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Odhalili zachovalý mohylový násep a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou, pohřbem dítěte a artefakty z doby asi 3800 let př. n. l.
„Mohyla v Dušníkách představuje nejlépe zachovalý pohřební monument tohoto typu v Čechách. Náš výzkum odhalil mohutnou hrobovou jámu, ve které se unikátně dochovaly zbytky dřevěné konstrukce. Podobnou situaci z tohoto období na našem území neznáme,” popisuje význam nálezu vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Archeologové provádějí výzkum ve spolupráci s Centrem pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Českou zemědělskou univerzitou. Ukázalo se, že mohyla je asi 86 metrů dlouhá a 26 metrů široká.
Samotný archeologický odkryv vybraných částí mohyly začal 7. srpna a podílí se na něm i studenti Západočeské univerzity v Plzni a České zemědělské univerzity. „Výzkum ukázal, že mohyla byla vystavěna na počátku kultury nálevkovitých pohárů nad hrobem dítěte. To bylo uloženo ve skrčené poloze na boku v mohutné, asi metr hluboké hrobové jámě, která měla vnitřní dřevěnou konstrukci. Samotná mohyla pak byla pravděpodobně několikrát upravována a sloužila jako rituální místo po několik staletí,” pokračuje Petr Krištuf. O jmenovaných aktivitách svědčí především nálezy stovek fragmentů keramických nádob před východním průčelím mohyly, které pocházejí z nádob se zatím neznámým obsahem.
Výzkum mohyly u Dušníků využívá poznatků a metod různých oborů. Kromě archeologie především analýzy chemického složení mohylového náspu, ale též pravěkých půd pohřbených pod ním. Následovat budou další analýzy, které archeologům pomohou odhalit způsob stavby mohyly, její přesnou dataci nebo informace o pohřbeném dítěti.
Zdroj: ZČU Plzeň
