Před časem k digitalizaci přistoupila Národní knihovna, impulzem byly záplavy v roce 2002. Od roku 2018 záchrana pod názvem Nový fonograf probíhá i v Národním muzeu pod záštitou muzea a na základě programu, který financuje Ministerstvo kultury.
Válečky se jen tak neválí
V Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 – 2022 jde o záchranu a udržitelný další rozvoj kulturního dědictví. Jde i o fonografické válečky. Takovéto mají od roku 1966 v Českém muzeu hudby jako skrytý poklad – získali je od Československého rozhlasu. Dosud se však nevědělo, co na nich je.
Díky projektu Nový fonograf se řešitelský tým Národního muzea spojil s dalšími subjekty. Pomohly Národní knihovna, Akademie věd, Masarykova univerzita, kabinet informačních studií a knihovnictví. Podařilo se získat speciální zařízení Endpoint, v současnosti jediné svého druhu v Evropě s výkonem 150 otáček za minutu. A jaké bylo překvapení, když se díky němu zvukovým archeologům zadařilo. Mezi zvukovými válečky byl totiž i jeden skutečně unikátní. Váleček dlouhý 15,5 cm s 14minutovým záznamem.
Ozval se hlas z minulosti
Z hlubin minulosti se ozývá nahrávka. Je to oduševnělý hlas rozšafného muže. První, kdo ho slyší, je Anthony Allen. Je to skotský zvukový expert. Anthony Allen, MA, k nám přijel z londýnské knihovny na pozvání hlavního řešitele projektu a koordinátora digitalizace NM Filipa Šíra. Allenovi se podařilo úspěšně záznam zvukově vykalibrovat tak, že jej bylo možné převést na počítačový program. Z nahrávky pořízené v roce 1930 k prezidentovým 80. narozeninám, téměř stoleté, tak mohli odborníci uslyšet hlas našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Fascinující autentičnost i aktuálnost
„Otázka nezaměstnanosti nabyla ve velkých a bohatých zemích hrozivých rozměrů. Musíme být na stráži, to vyžaduje hospodářská vzájemnost států a národů. A otázky hospodářské a sociální jsou tak složité, že k jejich zdárnému řešení je třeba velmi opravdového přemýšlení a činorodého odhodlání. Máme otázku bytovou, a to nejen v hlavním městě. Slušné, zdravé bydlení je každému člověku tak potřebné jako denní chléb. Mohl bych ukázat na potřebu zlepšit silnice a komunikaci vůbec. Vhodná komunikace má právě tak velký význam hospodářský…“.
Wilson odmítl návrhy na federalizaci monarchie
T.G. Masaryk (1850 – 1937) se stal pojmem, „Velkým Čechem“ podobně jako Karel IV. či Komenský, prvním prezidentem Osvoboditelem. Od jeho narození v březnu uplynulo 170 let. Při vzniku našeho státu řídil organizování legií. Po říjnové revoluci se vydal z Moskvy přes Sibiř do Japonska, aby jim připravil cestu do Francie. Dne 7. března 1918 se vydal lodí do Spojených států. Věděl, že Woodrow Wilson bude mít v poválečném světě významné slovo. Masarykova kniha „Nová Evropa“ přispěla k tomu, že Wilson odmítl rakouské návrhy na federalizaci monarchie. „Nález projevu prezidenta Masaryka o potřebách národa a státu u příležitosti jeho 80. narozenin je velice unikátním objevem,“ řekl k akci Národního muzea generální ředitel NM Michal Lukeš.
