Unikátní zvukový objev. Z hlubin minulosti se ozývá T. G. Masaryk

12.6.2020
Daniela Hatinová

Před časem k digitalizaci přistoupila Národní knihovna, impulzem byly záplavy v roce 2002. Od roku 2018 záchrana pod názvem Nový fonograf probíhá i v Národním muzeu pod záštitou muzea a na základě programu, který financuje Ministerstvo kultury.

Válečky se jen tak neválí

V Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 – 2022 jde o záchranu a udržitelný další rozvoj kulturního dědictví. Jde i o fonografické válečky. Takovéto mají od roku 1966 v Českém muzeu hudby jako skrytý poklad – získali je od Československého rozhlasu. Dosud se však nevědělo, co na nich je.

Vojtěch Hynais zvládl nejslavnější oponu za 90 dnů. Portrét Masaryka ale maloval tak dlouho, až prezidentovi došla trpělivost

Díky projektu Nový fonograf se řešitelský tým Národního muzea spojil s dalšími subjekty. Pomohly Národní knihovna, Akademie věd, Masarykova univerzita, kabinet informačních studií a knihovnictví. Podařilo se získat speciální zařízení Endpoint, v současnosti jediné svého druhu v Evropě s výkonem 150 otáček za minutu. A jaké bylo překvapení, když se díky němu zvukovým archeologům zadařilo. Mezi zvukovými válečky byl totiž i jeden skutečně unikátní. Váleček dlouhý 15,5 cm s 14minutovým záznamem.

Ozval se hlas z minulosti

Z hlubin minulosti se ozývá nahrávka. Je to oduševnělý hlas rozšafného muže. První, kdo ho slyší, je Anthony Allen. Je to skotský zvukový expert. Anthony Allen, MA, k nám přijel z londýnské knihovny na pozvání hlavního řešitele projektu a koordinátora digitalizace NM Filipa Šíra. Allenovi se podařilo úspěšně záznam zvukově vykalibrovat tak, že jej bylo možné převést na počítačový program. Z nahrávky pořízené v roce 1930 k prezidentovým 80. narozeninám, téměř stoleté, tak mohli odborníci uslyšet hlas našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Charlotta_Garrigue

České ženy: Charlotta Masaryková byla jedna z prvních feministek

Fascinující autentičnost i aktuálnost

„Otázka nezaměstnanosti nabyla ve velkých a bohatých zemích hrozivých rozměrů. Musíme být na stráži, to vyžaduje hospodářská vzájemnost států a národů. A otázky hospodářské a sociální jsou tak složité, že k jejich zdárnému řešení je třeba velmi opravdového přemýšlení a činorodého odhodlání. Máme otázku bytovou, a to nejen v hlavním městě. Slušné, zdravé bydlení je každému člověku tak potřebné jako denní chléb. Mohl bych ukázat na potřebu zlepšit silnice a komunikaci vůbec. Vhodná komunikace má právě tak velký význam hospodářský…“.

FOTO: Nový fonograf v Národním muzeu

Nový fonograf v Národním muzeu - MasarykNový fonograf v Národním muzeu - foto dh1Nový fonograf v Národním muzeu - Filip ŠírNový fonograf v Národním muzeu - Anthony AllenNový fonograf v Národním muzeu - Fonograf
Další fotky
Nový fonograf v Národním muzeu - edison fonograf

Wilson odmítl návrhy na federalizaci monarchie

T.G. Masaryk (1850 – 1937) se stal pojmem, „Velkým Čechem“ podobně jako Karel IV. či Komenský, prvním prezidentem Osvoboditelem. Od jeho narození v březnu uplynulo 170 let. Při vzniku našeho státu řídil organizování legií. Po říjnové revoluci se vydal z Moskvy přes Sibiř do Japonska, aby jim připravil cestu do Francie. Dne 7. března 1918 se vydal lodí do Spojených států. Věděl, že Woodrow Wilson bude mít v poválečném světě významné slovo. Masarykova kniha „Nová Evropa“ přispěla k tomu, že Wilson odmítl rakouské návrhy na federalizaci monarchie. „Nález projevu prezidenta Masaryka o potřebách národa a státu u příležitosti  jeho 80. narozenin je velice unikátním objevem,“ řekl k akci Národního muzea generální ředitel NM Michal Lukeš.

 



Nepřehlédněte