Na zařízení se podíleli pracovníci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kteří připravili laserový urychlovač částic, zatímco transportní a dozimetrická část komplexu, tzv. ELIMED, byla navržena a postavena v italském Národním ústavu pro jadernou fyziku.
V centru ELI Beamlines se dělá základní výzkum. Stanice ELIMAIA tak má v podstatě poskytovat sekundární zdroje (svazky iontů nebo protonů) pro uživatele i v případech, že přijdou s novým a neočekávaným experimentem. Zařízení pak lze upravit a zájemci vyhovět. „V podstatě to funguje tak, že vy si vymyslíte experiment a my ho pro vás provedeme, nebo vám na něj dáme experimentální čas,“ řekla Martina Žáková, junior vědkyně věnující se numerickým simulacím v ELI Beamlines.
Co se týče využití v hadronové terapii, z medicínského hlediska jde o podobný princip, jako provozují v pražském Protonovém centru. „Tam mají konvenční urychlovač částic. Naše laserové urychlování by mělo mít několik výhod: mělo by být potřeba menší radiační stínění, mohlo by to být menší, levnější a kompaktnější. V budoucnosti by si to jakákoli nemocnice mohla doinstalovat a nemusel se stavět celý komplex v podobě protonového centra,“ vysvětlila Žáková.
Metoda zatím obecně není v hadronové terapii aplikována zejména proto, že laserem jsou částice urychlovány na nedostatečnou energii pro léčení některých nádorů. „Potřebujete energii 60 až 250 megaelektronvoltů (MeV). Čím hlouběji nebo čím méně prostupný pro částice nádor je, tím větší energie je nutná. Se 60 MeV lze léčit nádory očí či kůže, nádory kostí s 250 MeV. Momentálně jsme světově schopni urychlit částice na 100 MeV, takže jsme pořád pod energií, abychom mohli léčit vše,“ řekla vědkyně.
Další aplikaci zařízení ELIMAIA Beamline lze najít například ve fyzice, chemii či dozimetrii. „Část ELIMED má koncovku na vzduchu. Do ní se mohou vkládat vzorky, typicky například buňky, které se ozáří a někde jinde se pak po několika hodinách studuje, co se s nimi stalo,“ uvedla Žáková.
Využití má podle ní stanice také v materiálových vědách. „Může dopomoci při vývoji nových materiálů, které budou tvrdší, odolnější, teplotně stálejší. Můžete do nich iontově implementovat nějaký chemický prvek a pak vlastnosti testovat,“ vysvětlila. Urychlenými protony se pak také dá analyzovat například pravost obrazu nebo složení mince.
Slavnostního otevření zařízení se zúčastnili místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký, italský velvyslanec v ČR Francesco Saverio Nisio, zástupci Národního ústavu pro jadernou fyziku, ELI Beamlines a dalších institucí. Centrum ELI Beamlines funguje jako výzkumná infrastruktura, patří pod Fyzikální ústav Akademie věd. Zároveň je součástí evropské sítě světového významu, jejíž další centra jsou v Rumunsku a Maďarsku.
Zdroj: čtk
