Insolvenční správce zkrachovalé huti Liberty Ostrava Šimon Peták vyzval zajištěné věřitele, aby vydali pokyn, jak dále naložit s areálem zavřené koksovny. Náklady na udržování koksovny přesahují možnosti podniku. Pokud by se ale s areálem nic nedělalo, mohly by podzemní vody a řeku Lučinu kontaminovat toxické látky, které v odstavené koksovně stále vznikají. Informoval o tom insolvenční správce.
Po ukončení provozu koksovny loni v srpnu se podle něj udělala základní technická opatření, aby se zamezilo přímému ohrožení životního prostředí. Tato opatření ale nebrání tomu, aby při dešti v technologických zařízeních dál vznikaly kontaminované vody, které jsou dočasně jímány v retenčních nádržích. Obsahují mimo jiné kyanidy, fenoly, čpavek a dehty.
„Nádrže jsou aktuálně naplněny zhruba z 90 procent. Proto děláme maximum, abychom ekologickým škodám zabránili. V současné době činí měsíční náklady na základní správu areálu vody v průměru 25 milionů korun měsíčně, přičemž v majetkové podstatě nejsou finanční prostředky pro dlouhodobé udržování koksovny v tomto režimu,“ uvedl Peták.
Vyzval proto zajištěné věřitele firmy, aby rozhodli, co dál. Zajištění věřitelé jsou ti, jejichž pohledávky jsou zajištěny majetkem náležícím do majetkové podstaty podniku. V jejich čele je státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která firmě ručila za úvěr.
Insolvenční správce ve výzvě věřitelům uvádí tři možné varianty řešení. Další tvorbu kontaminovaných vod by podle něj zásadně omezila demontáž šesti hlavních technologických uzlů tvořících jádro ekologického rizika, která by ovšem přišla na 123 milionů korun. Tuto operaci vypracovala odborná firma Hutní projekt Frýdek-Místek.
„Tato částka je nejen investicí do ochrany životního prostředí, ale také do zachování hodnoty samotného předmětu zajištění, kterým je celý areál koksovny,“ uvedl Peták. Jde přitom podle něj i o čistě ekonomické rozhodnutí v zájmu věřitelů, protože škody, které by nečinností vznikly na životním prostředí i majetkové hodnotě areálu, by byly výrazně vyšší.
Druhou možností je podle správce pokračovat v provizorní správě areálu až do naplnění kapacity nádrží a následného zásahu státu. Třetí variantou je nedělat nic a oznámit situaci státním orgánům, čímž by vznikla vážná ekologická škoda, která by areál znehodnotila.
„Všechny varianty kromě první vedou ve výsledku k výrazně vyšším finančním i environmentálním nákladům, přičemž konečné břemeno by stejně nesla Česká republika jako jediný akcionář EGAP,“ uvedl Peták.
Slezská huť, která patří od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty, vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Dostala se ale do dluhů a skončila v konkurzu. Peták nyní podnik prodává ve výběrovém řízení, přičemž zájemci se mohou rozhodnout, zda budou chtít koupit celý podnik včetně koksovny, nebo bez ní.
V současné době v Liberty Ostrava fungují tři závody, jejichž provoz financují jiné firmy. Před rokem měla firma 6000 zaměstnanců, nyní v huti zůstává okolo 2300 lidí.
Zdroj: ČTK
