Přesné počátky židovského osídlení v obci nejsou známy, je však doloženo, že v roce 1714 zde stála první modlitebna. O deset let později žilo v obci ve čtyřech židovských rodinách 18 osob. V polovině 19. století je to již sedm rodin a v celém okolí pak třicet rodin tvořících náboženskou obec, v jejímž čele stál kostelecký rabín. Od počátku 20. století život židovské obce upadá a v roce 1930 se k židovskému vyznání nehlásí nikdo.
Dříve významný hřbitov
V severozápadní části obce při silnici vedoucí do osady Chvátalka se zachoval židovský hřbitov, velký nejen rozlohou (v 80. letech 19. století byl rozšířen do velikosti 2.510 metrů čtverečních), ale i svým dřívějším významem, kdy sloužil židovským obcím od Prahy – Michle a Kunratic, přes Uhříněves, Stránčice a Pyšely až k Benešovu. Pohřbívalo se zde ještě před druhou světovou válkou, využívána však byla pouze severní polovina vyhrazené plochy.
Areál hřbitova je obehnán vysokou kamennou zdí, která je v místy značně narušená. V její jihozápadní stěně je situována opravená brána, která bývá zamčená. Na hřbitov lze však vstoupit brankou v jižní zdi, která zcela chybí. Nejstarší náhrobek, který zde lze nalézt se datuje k roku 1724. Mimo něj se zachovalo asi 280 více či méně zachovalých náhrobních desek. Náhrobky jsou provedeny zčásti z pískovce, zčásti z mramoru, některé bohatě členěné s náboženskou symbolikou. Na jihozápadní straně hřbitova stojí zchátralá obřadní síň.
Probíhající rekonstrukce
Od roku 1995 má areál v péči Židovská obec v Praze a od roku 2008 je chráněn jako kulturní památka České republiky. V roce 2008 bylo vztyčeno prvních dvacet povalených náhrobků, o rok později byla opravena hlavní brána a branka pro pěší včetně repase kovových vrat a branky. V následujících letech byly vztyčeny všechny ostatní náhrobky a v další fázi obnovy se počítá s restaurováním náhrobků z 18. a 19. století, opravou poškozených částí ohradní zdi z lomového kamene a rekonstrukcí obřadní síně.
