Nové stromy v obci vysazují každoročně na podzim. Loni vysázeli celou novou jabloňovou alej pod Louštínem, letos zastupitelé vybrali třešně. „V třešňovce pod Prachárnou směrem k bažantnici je už jen pár starých stromů, chceme je dosadit,“ uvedla starostka Krušovic a kandidátka na senátorku Markéta Fröhlichová (STAN), která dlouhodobě prosazuje návrat tradičních krajinných prvků. Podle jejích slov není udržitelné dále narušovat vodní režim v krajině. Stromořadí, lesy, mokřady, meze a travnaté pásy nemohou ustupovat zemědělství a průmyslu. „Nejen, že půda ztrácí svou retenční schopnost, přicházíme také o cenné druhy rostlin a živočichů, které na těchto místech žijí,“ řekla.
Starostka v této souvislosti zmínila i to, že někdy je třeba více respektovat i zkušenosti našich předků. Třeba už přípis z roku 1752 uložil povinnost sázet stromy u nových císařských silnic z důvodů hospodářských, estetických, orientačních a bezpečnostních. Množství zejména ovocných alejí pak vzniklo za vlády Marie Terezie a Josefa II. A například zákon z roku 1884 pro království České nařídil, že „podél veškerých silnic říšských, zemských, okresních a obecních musejí býti aleje… Politické obce jsou povinny na svém území aleje vysazovati, pěstovati, housenky v nich sbírati a vůbec je v dobrém stavu udržovati. Kde podnebí a půda dopouští, mají se zpravidla vysazovati stromy nesoucí ovoce požívatelné…“ V současnosti podle Markéty Fröhlichové někteří lidé vnímají stromy jako nebezpečné objekty v blízkosti silnice, hrozbu v podobě padajících větví nebo překážku při vedení inženýrských sítí, ale to se i kvůli vodohospodářské situaci mění.
Právě hospodaření s vodou je pro Krušovice důležité téma. Obecní úřad plánuje například obnovu vyschlé požární nádrže, již by v budoucnu využívali třeba rybáři nebo děti. Nejdříve je ale třeba ji zlegalizovat, protože papírově neexistuje. „Už dva roky se snažíme to napravit, pak teprve můžeme začít s její revitalizací,“ sdělila starostka s tím, že současný slabý přítok vody do nádrže obec posílí buď přítokem z Krušovického nebo z Červeného potoka. Krušovičtí také snížili frekvenci sečí. „Loni jsme třeba park posekali dvakrát. Některým lidem to připadalo nevzhledné, ale nakonec všichni chápou, že sekat méně často je důležité proto, aby nevysychal,“ dodala Markéta Fröhlichová.
