Cvach, narozený před 80 lety ve Víru na Žďársku, tvoří s o něco mladší francouzskou Curtilovou přes půlstoletí manželský pár. V Paříži, kde žijí, rozvíjejí svou tvorbu ve vzájemné diskusi a respektu. Jejich tvůrčí cesty na výstavě zmapovala kurátorka Terezie Zemánková.
Tvorbu obou autorů, sochaře a grafika Cvacha i malířky a grafičky Curtilové podle kurátorky řídí jasné zásady – prostota, čistota a jednoduchost. Expozice ve dvou sálech ukazuje paralely i rozdíly.
První místnost ukazuje, jak ranou tvorbu obou umělců ovlivnil minimalismus a pak geometrická abstrakce. Druhý sál je místem pro konfrontaci prací od poloviny 80. let. Ty vycházejí z pozorování krajiny a města, vnitřních zákonitostí vyjádřených vizuálními metaforami.
„Navzdory formálním podobnostem má tvorba obou umělců rozdílná východiska i poselství. V tvarosloví jejich děl se odráží symbolika základních elementů – země, vody, vzduchu a ohně, jejichž souzvuk tvoří věčně pulzující harmonii protikladných principů,“ napsala kurátorka v průvodním textu k výstavě.
Oba autoři pracovali v pařížském centru Pompidou, Curtilovou po studiích v Paříži ovlivnila začátkem 70. let 20. století stáž v grafickém ateliéru pražské Akademie výtvarných umění. Cvach před tím na stejné škole vystudoval sochařství, aby opustil klasické pojetí a začal experimentovat.
V Sovových mlýnech také pokračuje výstava zesnulého kreslíře Pavla Reisenauera a přehlídka prací v Nizozemí tvořícího sochaře Tomáše Rajlicha.
Začátkem dubna muzeum otevřelo expozici nazvanou Stanislav Kolíbal 100. Kolíbalova geometrická díla, které sbírala zakladatelka muzea Meda Mládková, se pojí se stálou expozicí Františka Kupky. Kolíbalova výstava, která potrvá nejméně do února 2026, připomíná nadcházející sté narozeniny v Praze žijícího autora. Tato výstava se má postupně obměňovat, aby představila co největší šíři jeho díla.
Zdroj: ČTK
