Informační systém tvoří 15 pozinkovaných ocelových lamelových konstrukcí v tmavě šedé antracitové barvě s tabulkou vyrobenou z tzv. bondové desky opatřenou potištěnou fólií s textem.
V souvislosti s obnovou systému značení byl rozšířen seznam významných osobností a zpřehledněn způsob označení těchto hrobů. U vstupu na hřbitov byl osazen orientační plán se jmenným přehledem osobností a schematickým rozmístěním hrobových míst. Práce byly zakončeny umístěním číselných označníků k jednotlivým hrobům.
Nový informační systém přispěje k informovanosti návštěvníků hřbitova o zdejších významných osobnostech, umožní jejich lepší orientaci a pomůže k celkové kultivaci prostoru. Celková cena informačního systému včetně práce stála městský rozpočet 150 tisíc korun.
Mariánský hřbitov v Turnově vznikl okolo původního dřevěného kostelíka a pozdějšího dominikánského kláštera, založeného patrně svatou Zdislavou a Havlem z Hruštice v polovině 13. století. Kostel byl několikrát přestavován, svou neogotickou podobu – byl jedním z prvních neogotických kostelů v Evropě! – dostal při úpravách v letech 1825 až 1853 podle projektu pražského architekta Martina Hausknechta, který zprvu také vedl stavbu. Podcenil ovšem stavbu věže (mělké základy, nestabilní podloží) a věž se začala naklánět, načež ho majitel panství Alois Lexa z Aehrenthalu odvolal a stavbu po roce 1838 dokončili žitavský Karl August Schramm (věž) a Bernard Grueber (chrám), první profesor architektury na Akademii výtvarných umění v Praze a autor neogotické podoby pozdější Šlechtovy restaurace. Autorem mobiliáře z roku 1843 je architekt Josef Kranner.
Osobnosti pohřbené na Mariánském hřbitově:
Václav Fortunát Durych (1735 – 1802), duchovní, filolog a překladatel; Josef V. Šimák (1870 – 1941), historik, první profesor vlastivědy na UK; mistr houslař F. X. Drozen (1898 – 1972); herec Zdeněk Hradilák (1938 – 1988); František Petr Krejčí (1796 – 1870), duchovní v Rovensku pod Troskami a na Hrubé Skále, děkan v Turnově, světící biskup pražský a děkan pražské metropolitní kapituly u sv. Víta a titulární biskup oropský; malíř, grafik a dřevorytec Karel Vik (1883 – 1964); malíř a ilustrátor a zakladatel turnovského muzea Jan Prousek (1857 – 1914); malíř a profesor AVU Karel Svoboda – Škréta (1886–1932) – na náhrobku je busta Emanuel Kodeta; malíř a scénograf Ladislav Vele (1906 – 1953); Lothar Suchý (1873 – 1959), dramatik, spisovatel a novinář; zakladatel brusírny a spoluzakladatel turnovské školy, tzv. šperkárny, František Šlechta (1855 – 1927); továrník Josef Boháček (1853 – 1932) a spolumajitel jeho závodu, advokát Vojtěch Fotr (1829–1909) – na hrobě je plastika Vilíma Amorta, kterou lze spatřit na starém snímku v naší fotogalerii.
Nejstarší čitelný náhrobek (František Meissner, 1858) lze nalézt u kostela, pozoruhodný je také vojenský hřbitov, upravený roku 2000.
