Jednou z nejrozšířenějších vánočních tradic je beze sporu vánoční cukroví. Ať už dáváte přednost kupovanému nebo si jej doma upečete sami. Cukroví však není jen nejrozšířenější, ale i patrně jednou z nejstarších vánočních tradic.
Cukroví našich předků
Původní vánoční cukroví ale nemělo takovou podobu, jakou známe dnes. Připravovalo se sice už v 16. století, ale jeho účel byl nejspíš jiný. Tehdejší cukroví, resp. figurky z ovoce, bylo určeno především pro děti, které je měly sníst poté, co si s ním pohrály.
Jak už to tak chodilo za časů našich předků, i vánoční cukroví mělo celou řadu ochranných funkcí, především mělo chránit celé hospodářství před temnými silami. Proto bylo vykrajované do tvaru zvířat, aby chránilo hospodářská zvířata, nebo do tvaru kruhu, to zase symbolizovalo Slunce a věšelo se na domy nebo ovocné stromy. Vánoční cukroví naši předci pekli pouze z mouky z vlastní úrody. I to byl do jisté míry symbolický akt, který měl zajistit bohatou úrodu také nadcházející rok. Těsto se pak otíralo z rukou o stromy a zbylá voda se zase lila do krmení kravám, aby hojně dojily.
Dnešní cukroví
Naše dnešní cukroví, tedy cukroví takové, jaké známe z většiny rodin dnes, se u nás poprvé objevila někdy během 19. století. Ovšem nebylo tak rozšířené jako dnes, patřilo totiž spíše do bohatých rodin. Tyto rodiny si totiž mohly dovolit vzácná koření, která se do cukroví přidávala. Chudší lidé pak pekli z toho, co měli doma, ale na rozdíl od současnosti, tehdy nebylo výjimkou použití pepře nebo dokonce česneku.
Dnes patří mezi typické cukroví především vanilkové rohlíčky, vosí hnízda nebo linecké. Mezi nejoblíbenější cukroví pak v 19. století patřily tzv. karamely, které byly dokonce součástí i štědrovečerní večeře nebo se věšely na vánoční stromek. Naše prababičky cukroví pekly i z vánočkového těsta. Tímto způsobem se připravovalo až zhruba do druhé světové války. I v této době, kdy byl nedostatek takřka všech ingrediencí, se peklo z toho, co bylo doma. Není se tak čemu divit, že mezi nejužívanější součásti patřil med, cukr, vejce, máslo, mléko či hladká mouka. V bohatších rodinách se pak přidala i čokoláda.
Slané cukroví?
O užití pepře a česneku při pečení vánočního cukroví jsme si už řekli. Tím to ale ani zdaleka nekončí. Dříve se peklo i třeba škvarkové cukroví, které našlo svou oblibu nejdříve na vesnicích, ale později proniklo i do měst. Ve druhé polovině 19. století se pak pekly i zázvorky, což bylo cukroví z polohrubé mouky, strouhaného zázvoru, cukru a vajec.
Po válce přišla revoluce, i ta cukrářská
Po skončení druhé světové války se pomalu lidé dostávali z nuzných poměrů a tak si mohli dovolit péct i z dražších surovin. Vznikly tak například vanilkové rohlíčky, linecké, kokosové kuličky nebo nejrůznější plněné košíčky. Přišla také móda kupovaného cukroví, nejprve hlavně v cukrárnách, později pak i v běžných obchodech balené. Dnes si pečením vánočního cukroví přivydělává spousta hospodyněk a podle aktuální nabídky se jeho cena pohybuje od pěti do osmi set korun za kilogram.
Zdroj:
EUROZPRÁVY.CZ. Bez cukroví nejsou Vánoce aneb jaká je historie vánočního pečení?
