Zakladatel moderní české architerkury Jan Kotěra získal in memoriam čestné občanství Prahy 10. Poctu převzala jeho pravnučka Lucie Lomová. Slavnostní ceremoniál se odehrál v Trmalově vile, kterou slavný architekt postavil, stejně jako další významné objekty na území desáté městské části.
Předáním čestného občanství vyvrcholil projekt „Jan Kotěra 150“, kterým si Desítka připoměla 150 let od jeho narození. Společně s Kotěrovým centrem architektury v průběhu letošního roku vytvořila tematickou venkovní výstavu, která je k vidění na náměstí Svatopluka Čecha, připravila komentované prohlídky nemovitostí, které navrhl, a několik besed věnovaných tomuto velikánovi.
Utvářel charakter Desítky
„Jan Kotěra na našem území nejen žil a pracoval, ale doslova utvářel charakter Desítky. Bez jeho staveb, jako jsou Kotěrova a Trmalova vila či Vršovická vodárna, by naše městská část byla o hodně chudší,“ myslí si David Kašpar (VLASTA / STAN), místostarosta MČ Praha 10 pro školství, kulturu a sousedské vztahy. „Kotěra patří mezi tvůrce, na které nemusíte nikam chodit, jeho dílo vidíte z ulic naší čtvrti. Což je skvělé, protože umění by mělo být součástí našeho každodenního života,“ dodává Kašpar.
„Ještě bych vypíchl Kotěrovu obdivuhodnou všestrannost. I na tu jsme letošním projektem chtěli upozornit, a představit významného architekta také jako teoretika, projektanta či pedagoga, jenž vychoval celé generace našich architektů, v čele s Josefem Gočárem,“ vyzdvihuje Oldřich Janota, ředitel obecně prospěšné společnosti „Kotěrovo centrum architektury“.
Národní poklad
Kromě něj a zástupců vedení MČ Praha 10 se ceremoniálu zúčastnil také profesor Vladimír Šlapeta, historik architektury a vysokoškolský pedagog. Poctu převzala Kotěrova pravnučka Lucie Lomová.
„V naší zemi jsme zvyklí si připomínat slavné hudební skladatele, spisovatele a další umělce, na architekty se ale trochu zapomíná. I proto mě těší, že jsme se tu sešli zrovna kvůli Janu Kotěrovi,“ říká profesor Šlapeta. „V Japonsku mají pro podobné osobnosti krásné označení, říkají jim národní poklad.“
Mezi nejznámější stavby potavené podle Kotěrových návrhů patří například právě Trmalova vila ve Strašnicích, kde se předávalo čestné občanství, Suchardova nebo Krausova vila v Bubenči, Vršovická vodárna v Michli, Kotěrova vila nebo Laichterův dům na Vinohradech, Peterkův dům na Václavském náměstí, Mozarteum v Jungmannově ulici či budova Všeobecného penzijního ústavu na Rašínově nábřeží. Jan Kotěra je druhou významnou osobností, které Desítka věnovala tematický rok. Ten loňský se nesl ve znamení spisovatele Karla Čapka, který byl rovněž oceněn čestným občanstvím in memoriam.
Čestní občané Desítky
Karel Čapek
Spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka. Od poloviny 20. let žil spolu se svým bratrem ve dvojvile ve vinohradské kolonii Spolku žurnalistů, kterou pro ně postavil architekt Ladislav Machoň v tzv. národním slohu.
Josef Sekyra
Geolog, horolezec, cestovatel, dobrodruh a polárník, který se 26. prosince 1969 stal prvním Čechoslovákem, který stanul na jižním pólu.
František Suchý
Politický vězeň, kterým se svým otcem, ředitelem krematoria v Praze-Strašnicích, ukrýval popel popravených obětí nacismu a komunismu pro jejich budoucí důstojné pohřbení.
Václav Zítek
Operní pěvec – barytonista, pedagog a bývalý sólista opery Národního divadla. Patřil k nejvýznamějším pěvcům poválečné generace.
