Na pražskou Radu se obrátil občanský spolek Jiráskova čtvrť, který je dlouhodobě nespokojený se stavem povolování dílčích staveb.
Námět na územní studii popisující možný rozvoj území, návrh regulačních pravidel a jeho ochranu vypracovali členové spolku už v říjnu 2019. Nejdříve putoval na Městskou část Praha 4 a posléze na Magistrát hl. m. Prahy, kde rozhodnutí o ochraně území padlo na Radě nyní. Je však otázkou, zda se jím budou politici a developeři skutečně řídit.
V kontaktu jsou, řešení ale vlastně není
„Dokument Spolku měl posloužit pouze jako podklad pro následné zpracování územní studie podle § 30 stavebního zákona pro dané území, o což zástupci spolku dlouhodobě usilovali. Proto Rada městské části Praha 4 svým usnesením ze dne 1. 7. 2020 požádala hl.m. Prahu, resp. Odbor územního rozvoje MHMP, v jehož kompetencije pořizování územních studií v hl. m. Praze, o pořízení této územní studie, která by byla neopomenutelným podkladem při rozhodování stavebního úřadu o změnách v území,“ vysvětluje Jiří Bigas, tiskový mluvčí Čtyřky.
„Rada HMP si však podnět městské části Praha 4 na pořízení územní studie nikdy neosvojila, územní studie zpracována nebyla, a namísto toho přijala nyní pár týdnů před volbami pouze usnesení, které žádným způsobem ke zvýšené ochraně Jiráskovy čtvrti nepřispívá. Rada HMP vzala neprojednaný a neschválený dokument spolku pouze na vědomí a doporučila městské části, respektive Stavebnímu úřadu Prahy 4, k tomuto nezávaznému dokumentu přihlížet,“ dodal Bigas. Městská část Praha 4 však má podle něj tento dokument k dispozici více jak dva roky a v rámci územního řízení o umístění staveb jako účastník tohoto řízení tento dokument při formulování případných námitek využívá.
Co hlavně vadí
„Problém Jiráskovy čtvrti, vilových čtvrtí a obecně celé Prahy spočíváv tom, že Praha nesplnila závazek nahradit funkci někdejšího Útvaru hlavního architekta města Prahy regulačními plány, které by jasně definovaly nejen funkci jednotlivých lokalit, ale i jejich urbanistickou a architektonickou podobu. Bez jasných pravidel je ponechána úředníkům MHMP i městských částí volnost ve výkladu záměrů územního plánu města a pojmu stabilizované území. Za sto let od původního zastavovacího plánu prodělala Jiráskova čtvrť řadu zásahů, které nebyly ověřeny jeho aktualizací. Změnily se životní potřeby obyvatel, hustotou dopravy i enormním množstvím parkujících vozidel se nikdo nezabývá,“ vysvětluje Jiří Fiala ze spolku Jiráskova čtvrť.
Lákavá příležitost
Developeři se tak snaží se vykupovat rodinné domy a přestavovat je na kapacitní domy bytové. „Mají při tom podporu u úředníků Odboru územního rozvoje MHMP, kteří vydáváním územních stanovisek salámovou metodou zaplevelují Jiráskovu čtvrť stavbami, které nerespektují potřeby a charakter lokality,“ dodává Fiala. Pro ilustraci svého tvrzení uvádí příklad z Věkovy ulice, kde developer získal 24.9.2021 závazné stanovisko pro přestavbu rodinného domu s jedním bytem na bytový dům se šesti až sedmi byty a sedmi parkovacími stáními v podzemním podlaží. „Úředníci tak souhlasili s tím, že na ulici, kde se s tím nepočítalo, bude parkovat dalších sedm vozů. Že jsou dopady takových staveb na kvalitu života v zasažené oblasti developerům lhostejné, není překvapující. Trestuhodný je přístup úředníků, kteří jim v tom pomáhají,“ myslí si Fiala.
Plány metropole čtvrť nechrání
S tím, že územní plán metropole z roku 1999 nechrání Jiráskovu čtvrť dostatečně, souhlasí i Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy: „Odbor územního rozvoje totiž musí každý záměr stavby v tomto území posuzovat podle definice platné pro celou Prahu, což ponechává prostor k subjektivním výkladům.“
Nejasnosti potvrzuje i pražský zastupitel a místopředseda Výboru pro územní rozvoj Tomáš Murňák (Piráti): „Definice stabilizovaného území, platná po celé Praze, bohužel nedokáže individuálně ochránit tak cenné území zahradní čtvrti jako je Jiráskova čtvrť. Proto jsem rád, že Rada hlavního města přijala usnesení k prověření specifické ochrany této lokality.“
