Technologický vývoj přináší nové cesty, jak vyrábět energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a jak je distribuovat, legislativa na ně ale reaguje se zpožděním. Příkladem je komunitní energetika, která umožňuje dodávat přebytky energie například ze solární elektrárny nebo z bioplynových stanic odběratelům v blízkém okolí, která na svůj legislativní rámec čeká už několik let. Jak uvedli účastníci konference věnované rozvoji komunitní energetiky v Poslanecké sněmovně, podobná situace panuje i u nových technologií tzv. agrovoltaiky nebo malých modulárních bioplynových stanic.
„Je potřeba říci, že v této oblasti Česká republika zaspala, dnes se dohání rozjetý vlak. Válka na Ukrajině, která ukázala, jak důležitá je energetická soběstačnost, byla impulsem, který tuto oblast jen akceleroval,“ uvedl předseda Zemědělského výboru PSP Michal Kučera (TOP 09), pod jehož záštitou se konference zaměřená především na rozvoj komunitní energetiky v zemědělských oblastech konala.
Podle Kučery je pro venkovské oblasti komunitní energetika extrémně důležitá, protože nejen dokáže ovlivnit hospodářský výsledek podniku, ale také přinést benefit pro přilehlou oblast nebo obec ve formě stabilních a levných dodávek energie nebo vyřešení odpadového hospodářství. Ovlivňuje i cenu zemědělské výroby a tedy i cenu potravin. „Důležité je, aby region byl odolný, to znamená, aby podnik, který tam působí, neovlivňovaly různé krize, které přicházejí z jiných oblastí. Ať už jde o covid, válku nebo ekonomické problémy. Stabilní podnik znamená stabilní region, pracovní místa v něm či na jeho činnost navázaná, vyšší kvalitu života, ale třeba i péči o krajinu. K tomu komunitní energetika výrazně pomáhá,“ dodal.
Obnovitelný zdroj energie není jen slunce
Pro zmíněnou odolnost regionů je nutností také rozložení zdrojů energií. OZE totiž nejsou jen klasické solární panely. Právě v zemědělských oblastech se mohou prosadit například bioplynové stanice, které využívají místní bioodpad, ať už ze zemědělské živočišné nebo rostlinné výroby, nebo třeba ze sečení trávy na fotbalovém hřišti.
Úplnou novinkou je koncept malé modulární bioplynové stanice vestavěné do klasického kontejneru, která je přidáním vybraného modulu schopna vyrábět podle potřeby elektřinu, teplo, bioplyn nebo biometan použitelný jako palivo do zemědělských strojů. Oproti současným bioplynovým stanicím je tato „mini“ stanicemnohem menší, levnější a nepotřebuje takové množství bioodpadu, což ji předurčuje pro využití v menších farmácha obcích. Další novou alternativou je tzv. agrovoltaika, která využívá solárních panelů bez toho, aby zabíraly půdu. Je využitelná například ve vinicích nebo sadech.
„Pro zemědělce se otvírají další možnosti pro energetickou soběstačnost, vylepšení hospodářského výsledku, a pro přilehlé obce v rámci komunitní energetiky i přístup ke stabilnímu a levnému zdroji elektřiny či tepla. Zbývá ale vyřešit ještě několik legislativních překážek. Kromě zmíněné komunitní energetiky mají tyto technologie ještě například přesah do zákona o půdním fondu nebo o odpadech,“ dodal poslanec Kučera.
„O přechodu na zelené zdroje se nevede diskuze. Vede se o to, komu bude patřit, zda státu, korporacím či občanům,“ zhodnotila problematiku komunitní energetiky poslankyně Eliška Olšáková (STAN), která je také předsedkyní Sdružení místních samospráv ČR. Podle jejích zkušeností má každý z obnovitelných zdrojů, stejně jako způsobů distribuce své pusy i mínusy. Proto obcím uvažujícím o komunitní energetice doporučuje zřídit funkci energetického manažera, který dokáže vypracovat místní energetickou koncepci. „Obce by měli nejprve investovat do energetických úspor svých objektů, v druhém kroku do zdrojů energie a následně do sdílení energií,“ uvedla.
Jak na konferenci uvedl Ivo Marcin ze SFŽP, již nyní existuje v gesci ministerstev zemědělství, průmyslu i životního prostředí několik programů, které lze při pořízení a provozu OZE a komunitní energetiky využít. Výraznou pomocí pak bude nový program financování, který se nyní připravuje v rámci Modernizačního fondu SFŽP a který má být připraven na podzim.
sto
