Ochranu tisíců lidí před nálety přemnožených komárů v okolí Litovelského Pomoraví má zlepšit nasazení dronů, leteckých snímků a senzorů v tůních. Tak budou cíleně aplikovat chemický postřik proti komářím larvám, a to při zachování citlivých ekosystémů v chráněné krajinné oblasti. Projekt připravili vědci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Lidem v Litovelském Pomoraví dlouhodobě ztrpčují život hlavně dospělí komáři, kteří ve velkém počtu pronikají do tamních obcí a útočí na obyvatele. „Tato situace především v letních měsících negativně ovlivňuje nejen kvalitu života, ale také možnost trávení volného času ve volném prostoru,“ říká Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky, podle kterého jsou velkým problémem letní rozlivy vody z početných ramen řeky Moravy, díky kterým komáři absolvují celý svůj vývojový cyklus za velmi krátkou dobu.
Početné populace komárů k lužním lesům neodmyslitelně patří a tvoří v tomto biotopu základní stavební kámen potravního řetězce, na který je navázána celá řada živočichů včetně obojživelníků, ryb a ptáků. „Při zvýšení hladin místních toků je však lužní les postupně zaplavován přes systém kanálů a voda se mnohdy dostává až na louky a pole,“ dodává Robin Kundrata z katedry zoologie. Ty jsou už v blízkosti obydlených oblastí, kde je obtížný hmyz problém. „Samotný lužní les a takto zaplavená území tvoří ideální líhniště pro komáry. V závislosti na počasí pak periodicky dochází k jejich přemnožení,“ dodává.
„Právě vzhledem k množství obcí a obyvatel žijících v okolí CHKO Litovelské Pomoraví dochází kvůli přemnožení komárů k nutným hygienickým opatřením a tlaku na plošnou aplikaci přípravků, která ale z pohledu ochrany přírody nejsou ideálním řešením. Chceme navrhnout profesionální regulaci komárů s důrazem na ochranu velmi cenných ekosystémů,“ uvedl hlavní řešitel Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.
Ve vytipovaných tůních proto bude instalováno několik desítek bezdrátových senzorů s čidly na měření výšky hladiny, teploty vody a vzduchu. Odborníci v oblasti umístí také speciální pasti, pomocí kterých zjistí informace o stavu komáří populace. Tato data v kombinaci s informacemi například o dešťových srážkách, výšce hladiny ve vodních tocích a předpovědi počasí poslouží odborníkům jako základ pro odhad dalšího vývoje počtu komárů, od kterého se bude odvíjet rozhodnutí o aplikaci chemického postřiku. Bude využito také letecké skenování v kombinaci se skenováním z dronů. Při cíleném postřiku hubícím komáří larvy v tůních odborníci použijí zemědělské drony s nádržemi o objemu 16 litrů. „Drony budeme používat pro aplikaci postřiku v oblastech bez stromů, především na zaplavených loukách,“ říká Jakub Miřijovský z katedry geoinformatiky. Velký důraz budou experti při realizaci projektu klást na komunikaci se zástupci obecních samospráv a veřejnosti.
Obce v okolí lužních lesů se od roku 2015 snaží ve spolupráci s hygieniky, lesníky a odborníky ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví populaci komárů redukovat pomocí chemických postřiků aplikovaných na základě mapových podkladů v papírové podobě. „Tento způsob byl ale velmi náročný a komplikovaný. Současný stav likvidace komárů v CHKO Litovelské Pomoraví je založen na pozemní aplikaci a částečném monitoringu tůni s využitím leteckých snímků a jednoduchého informačního systému,“ dodal Miřijovský. Projekt na regulaci kalamitních stavů komárů byl podpořen grantem z Norských fondů.
sto
