Interaktivní chemické hodiny s demonstračními pokusy včetně práce s kapalným dusíkem nadchly žáky osmých a devátých tříd. Projekt vysokoškoláků byl v minulosti oceněn i na mezinárodní konferenci.
Po krátké těžké nemoci v úterý zemřel chemik Vojtěch Adam, bylo mu 42 let.
V laboratoři školy v centru Prahy v pondělí odpoledne vybuchly kyseliny při smíchání. Jednu dívku látky potřísnily, takže skončila v nemocnici kvůli popáleninám.
Hasičský záchranný sbor (HZS) Pardubického kraje vybudoval na stanici ve Vysokém Mýtě nové zázemí chemické dílny. Přes čtyři miliony korun na ně poskytlo generální ředitelství HZS ČR, částkou v součtu 2,8 milionu korun přispěl Pardubický kraj.
V ústecké Spolchemii senzory zaznamenaly únik chloru. Provoz chlorové chemie se okamžitě zastavil. Nikdo nebyl ohrožen. Příčinou úniku byla zřejmě technická závada. Informoval o tom mluvčí chemičky Jan Charvát.
Naše Země vznikla pravděpodobně přibližně před 4,6 miliardami let. Asi o jednu miliardu let později na ní vznikl i život v rudimentární podobě. Vznik života (biogeneze) však až do dnešní doby zůstává ne zcela objasněnou událostí, během níž se z neživé hmoty stala hmota živá, která se začala vyvíjet a rozmnožovat.
V Evropě zuří třicetiletá válka a lékárník Johann Rudolf Glauber (10. 3. 1604 – 16. 3. 1670) má napilno. Po jeho léčivech všeho druhu je prostě poptávka a on je umí vyrábět rychle, levně v dostatečném množství. Ve své chemické manufaktuře, kterou postavil zřejmě jako první na světě.
Miloval totiž nejen vědu, ale velkou slabost měl i pro ženy. Zvláště velkorysý byl k těm třem, s nimiž měl děti, kterých bylo celkem osm. Jeho geny přitom v jeho potomcích, dnes už pravnucích, přežívají nejen v Rusku, ale i v Japonsku, a jeho vědecká dráha je inspirující nejen pro vědce, ale snad vůbec pro každého.
Pokud pozorně pročítáte kalendář, tak zjistíte, že přetéká různými mezinárodními dny, které oslavují všechno možné. Události pro někoho podstatné a důležité, pro jiného zase naprosto bezvýznamné. Tak už to na světě chodí. Na druhou stranu jsou výročí, která jsou opravdu hodna naší pozornosti. Tím výročím je Mezinárodní rok periodické tabulky prvků. Nejen k poctě jejího objevitele, ale i jako vyjádření OSN k objevu, který popisuje vnitřní řád našeho světa. Sto padesát let je jistě úctyhodné stáří pro přírodní zákonitost, kterou lze pouze rozvíjet, nikoliv popřít. Objev, který je snem každého vědce.
Ve dnech 29. – 30. října 2019 uspořádala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, sekce chemie, 5. ročník prestižního semináře pro středoškolské pedagogy a žáky s názvem Cesta do hlubin studia chemie. Z celé ČR se sjelo kolem 70 učitelů a zhruba stejný počet středoškoláků.
Francouzský chemik a biolog Louis Pasteur je všeobecně uznáván jako nejvýznamnější osobnost dějin lékařství. Vědu obohatil mnoha příspěvky, ale nejvíce se proslavil vývojem techniky preventivního očkování a prosazováním teorie, že základem nemoci jsou bakterie.
Žijeme ve věku elektřiny. Pravdou je, že se naše éra někdy nazývá kosmickým nebo atomovým věkem, avšak cesty do kosmu a atomové zbraně, ať už je jejich potenciální význam jaký chce, mají na náš všední život poměrně malý vliv. Zato neustále používáme elektrické přístroje. Vlastně můžeme s jistotou říct, že žádný technický rys neprostupuje moderním světem tak jako používání elektřiny.
Je jeden recept, který potěší každého, kdo si do džemu nechce přimíchat ani pektin. Jde to, ale je to trošku náročnější a ovoce zřejmě přijde o většinu dobrých, prospěšných látek, kvůli kterému si jej chceme uchovat na zimu v podobě marmelády.
Muž, který změnil chemii a z popelky vybudoval rovnoprávnou vědu – francouzský génius Antoine Laurent Lavoisier. I když byl i ekonomem, právníkem a daňovým úředníkem, nejvýrazněji se do světové historie zapsal svými chemickými objevy a publikovanými vědeckými knihami. Přes Lavoisierovu čestnost, píli a obrovský přínos společnosti dovolila rodná Paříž, aby byl jeho život ukončen gilotinou.
Maturita se blíží a vy jste se přes veškerá pokušení a svody nočního města konečně rozhodli učit. Češtinu už máte nabiflovanou, matematiku si necháváte na poslední chvíli, protože se stejně naučit nedá a tak jste se rozhodli pro chemii. Ta vás, bohužel, čeká také. Učebnice s potrhanou vazbou a zažloutlými listy. Bůhví, kde jste ji na půdě vyštrachali. Chvíli čtete, ale pak znejistíte. Nerozumíte naprosto ničemu. Pro jistotu se podíváte pozorněji. Ta kniha byla vydána v Praze v 19. století. Je to přeci psané česky. Nebo není? Učebnice s názvem Lučba minerální.
Rostliny se stali běžnou součástí našich domovů. Víme, jak je pěstovat i co potřebují. Jedna věc nám ale uniká! Neměli bychom se jich dotýkat.
