Objev, který je snem každého vědce. Mezinárodní rok periodické tabulky prvků

12.12.2019
Karel Dudek

Náhoda přeje připraveným. Nikdo dodnes neví, co bylo příčinou velmi živého snu, který byl druhý den ráno zachycen na kus papíru. Zřejmě již byl v mysli svého tvůrce a čekal, až vědomí bude relaxovat. Není důvod nevěřit. Kékulé viděl šest opic, které se vzájemně drží za ocas, a objevil strukturu benzenového jádra, jak ví každý student chemie. Mendělejev tehdy na nápovědu svého podvědomí připraven byl.

Záhadné prvky solík, chluzík, brudík a kazík? Kdepak. Věda se naučila mluvit česky

Dmitrij Ivanovič Mendělejev se narodil v Tobolsku na Sibiři, v roce 1834. Poprvé viděl a poznal chemii v praxi ve sklárně, která patřila jeho matce. Vystudoval chemii v Petrohradě a následně v Heidelbergu, u známého chemika Wilhelma Bunsena. V roce 1867 se vrátil do Petrohradu, kde byl jmenován profesorem chemie. Traduje se o něm zajímavá historka. Když se oženil bez souhlasu pravoslavné církve, byla mu carem udělena milost. Jedno z knížat v carské družině mělo námitky, což car ukončil argumentem, že má mnoho šlechticů, avšak jenom jediného Mendělejeva.

Geniální chemik Lavoisier. Tvrdě pracoval pro Francii, která se mu odvděčila gilotinou

V čem vlastně spočívá význam periodické tabulky prvků, která se stala postrachem studentů chemie a která je postrachem dodnes? Mimochodem, pouze pro studenty, kteří jsou líní se jí naučit. V době svého vzniku, v roce 1869, určovala tato tabulka vlastnosti prvků podle atomové váhy a umožňovala určit i vlastnosti prvků dosud neobjevených. Tak se z předpověděného prvku s názvem eka – aluminium, stalo gallium, z eka – boru, skandium, z eka – silicia, germanium. Tyto prvky byly samozřejmě objeveny jinými vědci, než byl Mendělejev. O to větší byl však úžas chemiků, když zjišťovali vlastnosti, které byly shodné s těmi předpověděnými.

Studenti rakovnického gymnázia se vydali na Cestu do hlubin studia chemie

Mendělejev se nikdy nestal členem Ruské akademie věd, z politických důvodů. Zřejmě z rasových důvodů neobdržel ani Nobelovu cenu za rok 1906, na kterou byl navržen. Postaral se o to švédský chemik Svante Arrhenius, mimochodem laureát této ceny za rok 1903. Jako jeden z členů komise protežoval svoje přátele. To však zdaleka nebylo vše. Tento pán založil Státní ústav pro rasovou biologii. Naskýtá se docela nepříjemné podezření, proč zřejmě nebyl schválen Mendělejev, člověk se slovanskými kořeny.

FOTO: 150 let periodické soustavy prvků

150 let periodické soustavy prvků - Periodická soustava prvků150 let periodické soustavy prvků - Mendelevium150 let periodické soustavy prvků - Mendělejev150 let periodické soustavy prvků - Mezinárodnírok periodické soustavy prvků

První úpravu tato tabulka doznala až v roce 1913, šest let po smrti objevitele. Anglický chemik Henry Mosley ji upravil v tom smyslu, že vyjádření atomová váha, bylo nahrazeno termínem protonové číslo. Bylo to nutné, protože například jód, který je lehčí než tellur, má protonové číslo vyšší. Periodická tabulka prvků byla za uplynulých sto padesát let obohacena o prvky, které Mendělejev znát nemohl. Hlavně o ty radioaktivní, které v této soustavě leží za prvkem s názvem uran. Jeden z těchto prvků, s protonovým číslem 101, nese i právem jeho jméno.

 



Nepřehlédněte