Vědci zkoumají účinnost větrolamů na půdní erozi

6.10.2022
Jan Štoll

Na obnovu větrolamů v podobě stromů a jejich protierozní funkce se zaměří vědci Agronomické fakulty MENDELU. Chtějí hodnotit účinnost těchto tradičních prvků krajiny a výsledky použít při plánování současné krajiny. Stávající stromy se blíží ke konci své životnosti.

Větrolamy vznikaly na našem území přibližně v polovině minulého století, jejich hlavním cílem bylo omezovat erozní účinky větru. „Zakládání větrolamů souvisí s kolektivizací zemědělství, scelováním pozemků a centrálním plánováním struktury krajiny. Předtím plánování a optimalizace větrolamů v dnešním pojetí v podstatě nebylo potřeba, krajiny byla pestrá a členitá, jelikož odrážela vlastnické vztahy k pozemkům,“ vysvětlila Hana Středová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU.

Stromy v krajině mírní změny klimatu a zpomalují rychlost větru, který způsobuje erozi. Ta postihuje především ornici, tedy svrchní nejúrodnější vrstvu půdy. Životnost v minulosti zakládaných větrolamů se chýlí ke konci. Byly totiž vysazovány rychle rostoucí ale poměrně krátkověké dřeviny. Potřebují obnovu. „Projekt kromě protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou funkci,“ uvedla Středová.

Vědci univerzity k tomu vyvinuli a patentovali deflametr. Ten má lapač půdních částic unášených větrem, měří jejich množství a složení. „Takto zachycené částice pak hodnotí v rámci projektu vyvinutý software,“ popsala vědkyně. Tento nástroj umožňuje efektivně plánovat umístění větrolamů v krajině.

Vědci využijí i výsledky z experimentálních lokalit s různými typy větrolamů, kterými byly Dolní Dunajovice, Micmanice a Suchá Loz. Výsledky projektu poskytnou metodiku hodnocení větrolamů a budou využitelné při krajinném a územním plánování. Cílem je dosáhnout takové krajinné struktury, která bude schopna efektivně čelit různým nepříznivým vlivům, k nimž patří i větrná eroze.

sto


Témata:

Nepřehlédněte