Poprvé zvony zazvoní při slavnosti 10. září, řekl historik Vladimír Horpeniak ze Šumavského kulturního spolku, který se na návratu zvonů podílel.
„Je to velká událost, považuji to za vyrovnání jedné velké rány ještě z dob druhé světové války,“ řekl. Kašperské Hory a jejich kostel sv. Markéty v centru náměstí měl na zvony smůlu. V 18. a 19. století padly opakovaně za oběť několika ničivým požárům, které je roztavily, ve 20. století zas byly při obou světových válkách rekvírovány a odvezeny. Po první světové válce dostal kostel nově odlité zvony v roce 1926, v roce 1942 byly ale opět sejmuty a odvezeny do Hamburku jako surovina pro zbrojní průmysl. Po válce dostal kostel provizorně dva historické zvony z roku 1657 z hřbitovního kostela sv. Mikuláše. Ty za války zabavení unikly, protože už byly považované za historické. Oba se ale časem poškodily a měly pukliny. Jeden byl puklý od velkého srdce z mnohem většího původního zvonu.
„Teď po druhé světové válce to byla nejdelší doba v historii, kdy byl kostel bez zvonů. A to nám přišlo líto. Zvony patří k hlasu domova, utvářejí jeho genius loci. Chtěli jsme opět město oživit a vrátit mu jeho zvukovou tvář. Nejde jen o zvuk, je to i symbol. Zvony probouzejí lidi k novému životu, k lásce, k vyšším ideálům a ke kráse,“ řekl Horpeniak.
Staré zvony sv. Mikuláše a sv. Josefa renovoval zvonař Petr Rudolf Manoušek, který zároveň odlil i tři nové zvony – sv. Marii, sv. Annu a sv. Markétu. Největší ze všech zvonů je Marie, kde kovová část váží asi 800 kilogramů. Nejmenší Anna je odlita z téměř 200 kilogramů zvonoviny.
Náklady na návrat zvonů byly přes tři miliony korun, kromě veřejné sbírky přispěla nadace Blíž k sobě, peníze poslali například i lidé ze sousedního Bavorska.
Zdroj: ČTK
