Vnímejme podzim! Radí doktorka Skulínková

Teplota je velmi důležitý fyzikální faktor naší existence. Ovlivňuje naše tělo, naše zdraví. Využívá se i v prevenci a terapii chorob. Naše tělo reaguje zvýšením teploty na probíhající infekci. Ale o teplotě našeho jídla se moc nemluví!

Jistě jste si všimli, jak váš žaludek a celé tělo reagují na pokrmy a nápoje různé teploty. Nebo nevšimli? Všímejte si! Všímání je totiž základ zdraví – když nevnímáte, že vám něco nesedí, tak v tom pokračujete a svému tělu nakládáte práci. Je to tak i s teplotou pokrmů. Když vypijete na ex sklenici ledové vody nebo hrnek teplého čaje, něco to s vámi udělá. Ale závisí to i na dalších faktorech jako je vaše konstituce a teplota vašeho prostředí. Když si tedy dopřejete zmrzku v parném létě, tělo se s tím většinou vypořádá, když to není na denní bázi. Zkuste si zmrzlinu ale dát na podzim, byť se vám může zdát že je zrovna teplo a sluníčko občas vykoukne. Slabší konstituce už na tuto podzimní zmrzku mohou reagovat velikou zimomřivostí či dokonce rozhozením trávení.

Moderní medicína teplotu jídla prakticky neřeší. Potraviny rozkládá na jednotlivé stavební kameny, aminokyseliny, antioxidanty, vitamíny, ale v jaké podobě je přijmete je jí jedno. To východní systémy léčby a prevence nemocí jako je ajurvéda či tradiční čínská medicína tuto povahu jídla řeší velmi. Obzvlášť v období jako je přechod do podzimu, čili teď. Tyto systémy dokonce přichází s revoluční myšlenkou teplých snídaní! No, nezní to nakonec špatně: teplá kašička nasladko či naslano, hustá polévka se zahřívacím kořením… A pozor: podle ajurvédy je například taková oblíbená, rozšířená a „zdravá“ kombinace jogurtu s ovocem naprosté tabu! Nejen že nás ochladí, ale také zatíží trávení. Je fakt, že když řeším někdy s pacienty jídlo, ptám se i na to, jakou teplotu a skladbu potravin na talíři mají. Když už „vyzkoušeli všechno“ a na jejich nadýmání, tíhu po jídle a slabé trávení nic nepomáhá, proč nezkusit ještě rady z jiných oblastí vědění?

Pro vědu, medicínskou nevyjímaje, je důležité, když se dají věci změřit, dokázat. No a ono to někdy jde těžko, někdy dokonce vůbec, nebo na to ještě nemáme metody, které by to dokázaly. Jak chcete změřit, že vám studený jogurt k snídani poškozuje trávení? Jak chcete dokázat, že hodně mléčných výrobků vás může zahleňovat? Jsou to takové i staré známé věci, babské rady, ale dokázat mnohdy nejdou. Pak nám tedy zůstává ten vlastně nejdůležitější barometr: naše vlastní vnímání. A jsme zase na začátku: váš pocit v těle nenahradí žádný přístroj. Můžete milovat svoje chytré hodinky a prsteny, monitorovat svůj tep, dech, spánek, uběhlou vzdálenost… ale váš celkový pocit to nemůže nahradit. A když použijeme selský rozum, tak se dobereme k tomu, že jelikož chlad obecně zpomaluje všechny fyziologické procesy, proč by nezpomaloval i trávení? Otázka k zamyšlení.

Jestli víte, že je pro vás meta teplé snídaně ještě hodně vzdálená, tak zkuste alespoň jednodušší teplotní výzvy: nejezte potraviny ihned po vytažení z lednice a nepijte ledové nápoje. Hlavně v chladných obdobích roku, ale raději celoročně. A kdybychom tedy přijali hypotézu, že studené ba ledové potraviny a nápoje zpomalují a zhoršují trávení, mohli bychom třeba dojít k jedné malé konspiraci: možná je to další důvod, proč je v Americe tak vysoké procento obézních lidí! Nejen kvůli kalorickému přebytku, ale třeba i kvůli tomu, že si soustavně zhoršují trávení ledovými nápoji, čímž jsou velmi známí. Ať je to tak či onak, my se ledovat nepotřebujeme, tak se neledujme!