„Pro kuňky v podstatě není lepší prostředí než soustava zaplavených vyježděných kolejí, kaluží a tůní v částečně prostupném terénu,“ uvedl pro ČTK Bohumil Fišer ze Správy CHKO Brdy. Takové prostředí podle něj prospívá nejen kuňkám, ale i řadě druhů rostlin. „Suchozemská i vodní stanoviště jsou obývána širokou škálou bezobratlých, drobné vodní plochy využívá k rozmnožování i celá řada dalších druhů obojživelníků, dobře osluněné odlesněné plochy a okraje cest jsou rájem pro plazy,“ dodal.
Kuňka žlutobřichá patří mezi ohrožené živočichy v celé Evropě. Z české krajiny postupně mizí, protože ubývají tůňky či blátivé kaluže, které s oblibou vyhledává. Neprospívá jí ani zarůstání podmáčených míst vysokou trávou, ve které se obtížně pohybuje. K životu potřebuje drobné vodní plochy ve spojení s narušovaným a obnažovaným půdním povrchem. Místa, kde žije, proto chrání evropská soustava chráněných území Natura 2000.
Bez lidského zásahu by podle ekologů krajina bývalého vojenského újezdu Brdy zarostla lesem a vymizela by řada vzácných druhů rostlin a živočichů. Způsobů, jak krajinu udržet pestrou, je podle nich řada. Na některých místech se obnovila pastva a kosení, na jiných – třeba právě na Felbabce – se využívá vojenská technika. K obnově vzácných stanovišť ochrana přírody v některých případech využívá i řízené požáry.
