• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Vydejte se Dálnicí do pravěku. Výstava odhalí vykopávky z D4

    Prácheňské muzeum v Písku od soboty představuje část nálezů, které v posledních dvou letech našli archeologové při rozsáhlém výzkumu v místech stavby dálnice D4 na území jižních Čech. Jde o nálezy, které dokládají osídlení v okolí Čimelic a Mirotic dávno před naším letopočtem. Návštěvnici uvidí desítky keramických a kovových předmětů, jako jsou přesleny používané při tkaní, bronzové oděvní spony, jehlice, náramky nebo mince, seznámí se také s metodami archeologické práce. Výstava Dálnicí do pravěku bude otevřená do 2. února.

    Ukázky nálezů ze záchranného archeologického výzkumu D4 jsou podle Koubové vystavené poprvé. Jeho terénní část už skončila, pokračuje zpracování nálezů. Výzkum celé dálnice zastřešuje Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, výstava v krajském městě je plánovaná na rok 2026. Prácheňské muzeum se v lednu kvůli této výstavě otevírá mimořádně. „Archeologové jsou v muzeu přítomní v zimě, od března budou zase v terénu,“ uvedla Klára Koubová z muzea.

    Dostavba 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem začala předloni v červnu. Jde o první stavbu dálnice formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru, takzvaný projekt PPP (Public Private Partnership) v České republice. Náklady budou zhruba deset miliard Kč bez DPH. Firmy zároveň modernizují 16 kilometrů už zprovozněných částí dálnice. V provozu má být celá D4 v prosinci 2024.

    Na jihočeské části stavby dálnice archeologové zkoumali 12 lokalit. Podle archeologa Tomáše Hiltschera z Prácheňského muzea to je v jižních Čechách jeden z největších archeologických výzkumů v posledních desítkách let. „Nicméně v rámci stavby dálnice jde řádově pouze o promile zasaženého území,“ uvedl na webu muzea.

    Zkoumané byly lokality, kde měli lidé kdysi svá obydlí. Nálezů tam byly desítky tisíc, od keramiky, přes kovové předměty, po tři hroby. Většina je z doby železné. „Tři zkoumaná sídliště náležela do doby halštatské, tedy sedmé až šesté století před letopočtem. Na jednom sídlišti potom lidé žili někdy od druhého století před naším letopočtem do prvního (století) po Kristu. Zajímavé je, že se nám podařilo zachytit pouze minimum nálezů z mladších období,“ uvedl Hiltscher.

    Na terénní části výzkumů se podílely desítky lidí, včetně brigádníků. Různé specializované analýzy provádí Jihočeská univerzita a Archeologický ústav v Praze.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte
    17.7.2026
    Jižní Čechy

    V národním parku Šumava hoří