Vrámci webové expozice Předměty Pražanů kolem roku 1900 je možné si prohlédnout prezentaci 3D modelů sbírkových předmětů. K vidění tak je například kuřácký stolek z 90. let 19. století, který byl součástí nabídky obchodu U města Paříže, „obchodního domu se zbožím ozdobným a hračkami“ v Praze. Dámské rukavice z období kolem roku 1900 v propracovaném obalu připomínají, že nošení rukavic bylo tradičně v dobové módě velmi rozšířeným jevem. Vedle ochrany rukou se jednalo zejména o dekorativní a reprezentativní záležitost.
Připomínka událostí
Sametová revoluce v plakátech zase připomíná důležitou událost, kterou Češi a Slováci oslavovali minulý rok – Sametovou revoluci. Soubor plakátů sametové revoluce Muzea hlavního města Prahy je významným střípkem v mozaice plakátové produkce z období listopadu a prosince 1989. Prohlédnout si je možné „obraz spontánní tvorby profesionálních grafiků i amatérů, vznikající na vlně revolučního nadšení, v době, která byla přesycená touhou po změně poměrů.“
„Výlohy, zdi, sloupy, zastávky a další plochy zaplavilo nespočetné množství rezolucí, plakátů, letáků a prohlášení. Veřejný prostor se načas stal v pravém slova smyslu fórem pro vyjádření svobodného slova. Používané revoluční symboly odrážejí autentickou výpověď významné ikonografické hodnoty, plasticky zrcadlí požadavky, postoje, touhy i vize tehdejších tvůrců,“ přibližuje muzeum. I další webová výstava Muzea hlavního města Prahy připomíná důležité historické události. S podtitulem Šest dní, které rozhodly o republice, připomíná Únor 1948 v Praze.
Vyzvání k tanci – taneční pořádky a vějíře druhé poloviny 19. století zase na webu připomíná výstavu, která vznikla v rámci cyklu výstav Předmět sezóny a ukázala soubor tanečních pořádků a vějířů druhé poloviny 19. století.
Taneční pořádky
Muzeum připomíná, že hlavní taneční sezona probíhala v Praze v období masopustu, tedy od počátku roku do Škaredé středy, druhá méně okázalá měla své pokračování od jara do podzimu, v plenéru. Příležitost k tanci nabízely sály na Barvířském (Žofínském) a Střeleckém ostrově, letní zábavy se pořádaly ve Stromovce a na Štvanici, výrazným společenským centrem byla Měšťanská beseda.
„Různorodý charakter společenských plesů a zábav v Praze i míru originality, vtip i vkus jejich organizátorů výstižně dokumentují taneční pořádky, jejichž početnou sbírku spravuje Muzeum hl. města Prahy. Taneční pořádky byly běžně vydávány pořadateli plesů v 19. i 20. století jako součást vstupenky. Měly podobu subtilních knížek či zápisníků s dekorativně vytištěným datem a místem konání plesu, někdy doplněné verši českých básníků. Jejich nedílnou součástí byly drobné kovové háčky k upnutí tanečního pořádku k oděvu či kabelce a také nepostradatelná miniaturní tužka, jíž si tanečníci (dámy i pánové) zapisovali ke konkrétním tancům svůj taneční protějšek. Provedení tanečních pořádků bývalo rozličné, od lapidárních skládaček z kartonu se slepotiskovou obálkou přes výpravnější sešitky připomínající miniaturní knižní vazby v sametu až k náročným kompozicím kombinujícím papír, kov, textil, střapce či peří ve svébytném uměleckém zpracování nezřídka svou formou odkazujícím na pořadatele plesu,“ vysvětlují tvůrci zmíněné výstavy.
