Za sesuvem půdy na dálnici D8 stálo podmáčení svahu pod kamenolomem, shodují se fakta

18.11.2020
Jan Štoll

V červnu roku 2013 se utrhl svah u lomu a sesunul se až do místa budované dálnice. Tehdy se ve dvou dnech dalo do pohybu odhadem až půl milionu metrů krychlových zeminy. Drobné pohyby sesuvu pokračovaly ještě několik měsíců. ŘSD muselo následně udělat řadu opatření, aby svah zpevnilo, včetně odvozu zeminy dosáhly tyto náklady jedné miliardy korun.

„Sesuv celého svahu byl iniciován velmi zanedbaným nakládáním se spadovými vodami ze strany kamenolomu, který je situován přímo v této oblasti nad stavbou dálnice. Byly jsme konfrontováni s názorem, že sesuv zapříčinila stavba dálnice. Přesný opak je pravdou. K sesuvu by neodvratně došlo za jakýchkoliv okolností,“ uvedl za Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.

„Celý ten kamenolom zafungoval jako trychtýř nebo svod vody do jednoho konkrétního místa, které bylo skloněné, včetně těch spodních vrstev. Došlo tam k nasycení vodou jedné kluzné vrstvy, no a pak už to jelo,“ popisuje Rýdl.

Druhá strana sporu vidí příčinu ve stavbě dálnice.

„Příčina tkví ve zhotovení nezajištěného zářezu dálnice v roce 2009 až 2013 v délce zhruba 200 metrů a výšce 4 metry, v kombinaci s mohutnými dešťovými srážkami v roce 2013,“ tvrdí právní zástupce protistrany Pavel Sedláček.

Sedláček argumentuje i tím, že kamenolom je tam více než sto let bez mimořádné události.

Těžební technologie v lomu se ale změnila.

„Dnešní provozovatel lomu změnil technologii těžby. Původně se drť odvážela do drtiče a potom na expedici. Kámen Zbraslav toto nedodržel, nasadil mobilní drtičku vytvářející deponie na platu, kde je drť přímo odvážená zákazníky. Má to jedu vlastnost, přetěžuje to plato. Zabraňuje to odvodnění, což byla taky příčina, proč došlo k sesuvu. Bylo to děláno z toho důvodu, že ušetřili provozní náklady za dopravu,“ uvedl Josef Kačírek, člen řídícího správního řízení, které dostává veškeré materiály.

To potvrzuje i revizní posudek Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR, který je nejodbornější institucí v posuzování.

„Příčinami vzniku sesuvu jsou přitížení horní části svahu deponií štěrkodrtě z lomu Dobkovičky a zvýšení hladiny podzemní vody plynoucí z kombinace nadměrných srážek a změn v hydrologickém režimu, které byly způsobené rozšiřováním lomové těžby a zasakováním vody za náspem tratě. Vznik sesuvu byl přirozeným důsledkem této situace,“ píše se v posudku Akademie věd ČR.

Tomu by odpovídaly i fotografie z místa sesuvu, které zachytily val štěrkodrtě a rouru odvádějící vodu z lomu do místa sesuvu.

„Povrchový odtok vody z kamenolomu Dobkovičky neexistuje, a proto nebyl a ani nemohl být sveden do místa sesuvu. Lom nikdy žádnou vodu do místa sesuvu nevypouštěl, přičemž z lomu žádná voda do místa sesuvu neodtéká,“ uvedl  Pavel Sedláček.

„Pod lomem nechalo ŘSD vybudovat povrchový odtokový kanál, aby bylo možné měřit množství vody údajně odtékající z kamenolomu, přičemž tento kanál je do doby jeho zhotovení suchý, neboť tím, že žádná voda z kamenolomu neodtéká, není tímto kanálem ani co odvádět. To potvrzují i všechny hydrogeologické posudky,“ tvrdí Sedláček.

Kamenolom mohl navíc sesuvu zabránit, konstatoval posudek.

„Společnost by pomohla k odvrácení hrozícího sesuvu neukládáním drceného kameniva na hranu svahu a zmírněním změn hydrologického a hydrogeologického režimu způsobením rozšíření lomové těžby,“ uvádí posudek.

„Žádná navážka se na svahu nenacházela. Na hraně lomu byly ukládány hotové drcené výrobky, a to v souladu s povoleními příslušného báňského úřadu, jejich existence nebya a vzhledem k jejich hmotnosti ani nemohla být spouštěčem sesuvu, což je potvrzeno zcela všemi zahraničními posudky,“ uvedl Sedláček, podle něj drcené výrobky představují jen cca 2 % z celkové váhy svahu.

Voda svedená pod lom pak měla podle dokumentů podmáčet svah.

„Měl zacházet s důlní vodou ve smyslu Horního zákona. Koncentrovaný povrchový odtok z přilehlé části počvy lomu a odvod kanalizace do prostoru budoucího sesuvu se podílel na snížení stability svahu,“ konstatuje Akademie věd ČR.

„Povolení ke svádění něčeho, v tomto případě vody, která ale z lomu neodtéká, nelze vydat,“ dodává Sedláček

Kámen Zbraslav tvrdí, že znaleckými posudky bylo vyvráceno, že by lom měl na sesuv jakýkoliv vliv. V případě, že by soud rozhod v jejich neprospěch, bude se společnost odvolávat. Je tak zřejmé, že se spor povede ještě další roky, aniž by byl určen viník sesuvu.



Nepřehlédněte