Odborníci zahájili inženýrsko-geologický průzkum na trase chystané vysokorychlostní železnice mezi stanicemi Brodek u Přerova a Prosenice. Do začátku příštího roku plánují provést pět desítek vrtů. Projektanti tak získají informace o skladbě podloží a ty následně využijí při přípravě stavby této části vysokorychlostní trati. Novinářům to řekl Lukáš Tittl ze Správy železnic (SŽ). Plánovaná trať mezi Prosenicemi a Brodkem u Přerova naváže na chystanou první část vysokorychlostní trati Moravská brána mezi Prosenicemi a Hranicemi na Přerovsku, kde už začal proces EIA. Vysokorychlostní trať budou využívat pouze osobní vlaky, jezdit po ní budou moci rychlostí až 320 kilometrů za hodinu.
„Jsme ve fázi projektování vysokorychlostní trati (z Brodku do Prosenic) a díky inženýrsko-geologickému průzkumu získáme informace o tom, co se nachází pod zemí,“ uvedl Tittl, podle kterého u Prosenic bude nová rychlodráha podcházet dálnici i nynější železniční trať. Údaje o složení podloží jsou proto velmi důležité pro správnou přípravu projektu, aby pak stavbaře nic nepřekvapilo. „Provádíme tady i hydrogeologický průzkum, abychom věděli, jak hluboko se nachází podzemní voda. Podle toho uděláme taková opatření, abychom nezměnili její hladinu,“ dodal Tittl.
Projektovou přípravu dvanáctikilometrového úseku vysokorychlostní trati mezi Prosenicemi a Brodkem u Přerova zahájila SŽ na podzim 2023. Projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracovává sdružení společností Sagasta a Egis. Úkolem projektantů je navrhnout umístění a technické řešení trati, její napojení na nynější koridor mezi Prahou a Ostravou a doprovodnou infrastrukturu. Součástí zakázky je také inženýrsko-geologický průzkum, zpracování dokumentace pro posouzení vlivů na životní prostředí EIA a geografický informační systém, ve kterém si veřejnost prohlédne technický návrh on-line.
Vysokorychlostní trať Moravská Brána má začít u Brodku u Přerova, pokračovat kolem Přerova k Prosenicím a dál do Ostravy. SŽ navrhla vést koleje hlubokými zářezy v krajině, které by případně kryly tzv. ekodukty. Toto řešení se týká Čekyňského a Popovického kopce, který je chráněným územím. S tímto postupem přerovská radnice ale nesouhlasí, odborníci proto prověří i variantu vybudování tunelu v této části trati.
Vybudování 65 kilometrů dlouhé vysokorychlostní trati z Prosenic do Ostravy si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun. Stavba má začít v roce 2026 a zabrat šest let.
Zdroj: ČTK
