Lipenští vodní záchranáři letos museli zasahovat méně často než v roce 2020, kdy se počty zásahů dostaly na maximum. Zhruba pětinový pokles, který je překvapil, vysvětlují tím, že u přehrady letos trávilo dovolenou o něco méně turistů než v předchozím roce. . Vedle menšího množství turistů sehrálo pozitivní roli také počasí, které nebylo tak proměnlivé a přes letní sezónu nebouřilo tak často, jak tu bylo zvykem v předešlých letech.
„Máme za celou sezónu zhruba 75 zásahů, což je oproti loňskému roku o dvacet procent méně než loni,“ uvádí Milan Bukáček, náčelník Vodní záchranné služby Českého červeného kříže v Českém Krumlově. Lipenská vodní záchranná služba nejčastěji vyjíždí při náhlé změně počasí k nezkušeným turistům a rybářům. Nepomáhá ale pouze lidem, kteří mají problémy přímo v jezeře, ale také v lipenských obcích. „V lipenské přehradě během tohoto roku naštěstí utonul pouze jeden člověk, v roce 2020 to byli tři lidé. Oproti předešlým sezónám pomáhali záchranáři u dvou srážek plachetnic, což se v minulosti nikdy nestalo. Náročná a mediálně velice sledovaná byla lednová záchrana koně, který vběhl na led a propadl se,“ dodal Bukáček.
V roce 2020 řešili lipenští záchranáři sedm desítek zásahů, tehdy to bylo asi o třetinu více než v minulých sezonách. Z toho se 42 týkalo přímého ohrožení života, nikdo však neutonul. Dlouhodobě největší část zásahů u lipenské přehrady tvoří události spojené s rybáři. „Často
nemají záchranné vesty, vyjíždějí na vodu v nekvalitních plavidlech. A při změnách počasí, které zde nastávají, jsou životy rybářů často v ohrožení,“ uvedl Bukáček.
Tento týden část začínajících lipenských záchranářů absolvovala zkoušky na plavčíka. Plavčíkem se stalo 13 lidí. Ti jsou nyní erudovanější ve svém oboru, ale mohou vykonávat funkci plavčíka v bazénech a koupalištích. V první části museli všichni budoucí plavčíci zvládnout povinné plavání, tažení tonoucího, techniky narovnání, obrany plavčíka i předvést, zda umí používat základní potápěčskou výstroj, plavat s ploutvemi, potápět se, plavat pod vodou nebo zajistit ve vodě člověka s podezřením na poranění páteře. „Součástí praktických zkoušek v bazénu pak bylo i prokázání dovednosti v co nejkratším čase doplavat k simulovanému tonoucímu, vylovit jej ze dna bazénu a dotáhnout ke vzdálenému břehu,“ uvádí Adéla Černá, instruktorka Vodní záchranné zkoušky a zároveň vedoucí přípravného kurzu pro budoucí plavčíky.
V dnešní době je pro frekventanty tlak u zkoušek obrovský, vzhledem ke covid opatřením nemohou ostatečně trénovat. Někteří jsou zároveň zdravotnickými záchranáři a jsou neustále pod obrovským psychickým tlakem i fyzickým stresem v práci, kde často řeší závažné případy. „Tito pak ale zpravidla nikdy nemají problém zvládnout teoretickou i praktickou část první pomoci a resuscitace. Častěji bojují s plaváním nebo specifickými záchrannými technikami v bazénu,“ komentoval průběh zkoušek předseda zkušební komise a zároveň celého pobočného spolku Vodní záchranné služby v Českém Krumlově Milan Bukáček. „Myslím, že na to, jak minimální možnost přípravy na zkoušky tito adepti měli, si poradili s přezkoušením na výbornou, pouze u několika z nich jsme museli přikročit k variantě opravy jedné disciplíny. To považuji za nadprůměrný výsledek. Byli opravdu šikovní,“ popsala průběh zkoušek Adéla Černá.
Zdroj:vz/tz
