Na vývoji roušky se podílí několik univerzitních pracovišť. „Pracujeme už na několikátém prototypu roušky a vlastnosti se neustále zlepšují. Vývoj je velmi slibný. Chceme, aby nová rouška měla co nejvíc přidaných hodnot, a aby byla vysoce funkční. Finále vidím tak za tři, čtyři měsíce,“ doplnila jednatelka DORN System Šárka Mejcharová, která počítá s tím, že novou roušku nechá firma certifikovat a patentovat.
Rouška nepropustí kapénky s viry díky teflonové úpravě. Vnější vrstva obsahuje také antibakteriální vrstvu, v níž je pyrithion zinku. Stejná vrstva je z vnitřní strany. „V plazmové komoře testujeme ještě oxid měďnatý, který má rovněž antibakteriální vlastnosti. Ještě budeme zadávat antivirové testy. V plánu máme i další variantu s nanočásticemi koloidního stříbra,“ řekl Petr Louda z Katedry materiálů Fakulty strojní TUL (FS).
Pomocí skenovacího elektronového mikroskopu sledují vědci, jak antibakteriální látka reaguje na údržbu, jako je praní, sterilizace a žehlení. Pracují i na tom, aby měla rouška samočisticí schopnosti. Povrch by měl být fotokatalyticky aktivní, což znamená, že by se bakterie a viry zachycené na povrchu rozkládaly pomocí UV záření na denním světle.
Na vývoji ochranného prostředku se podílí také Fakulta zdravotnických studií TUL, roušku ve spolupráci s ní testují pracovníci záchranné služby v Liberci a Frýdlantu. „Byli bychom rádi, aby se brzy rouška dostávala ve větších počtech právě mezi zdravotníky, kteří jsou v největším ohrožení,“ řekl děkan fakulty Aleš Richter. Roušku už podle něj testují i dentisté v Praze nebo lékaři Nemocnice Motol a dalších zdravotnických zařízení.
vera/čtk
