První světová válka zasáhla obyvatelstvo českých zemí nejen z hlediska vojenského, ale také z hlediska ekonomického.
V roce 1914 se ještě mzdy a ceny držely na předválečné úrovni, ale to se v následujících letech změnilo. Mzdy byly sníženy vlnou postupující inflace a vývoj cen byl deformován nejen zásahy státu, ale také působením černého trhu. Průvodním jevem této situace byla také neschopnost českého hospodářství produkovat dostatečné množství produktů pro potřebu všech obyvatel, což bylo spojeno s masivním nárůstem cen. Stát tedy musel přistoupit k přerozdělování životu důležitých produktů a zásobování.
Organizaci zásobování a přerozdělování měly především na starost jednotlivé orgány a resorty samosprávy, ale v průběhu válečných let vznikla i řada státem řízených orgánů pro danou problematiku, jako Meziministerská aprovizační komise, Úřad pro výživu, Úřad pro výživu lidu nebo Společný zásobovací výbor. K zajištění základních životních potřeb pro všechny domácnosti byl zaveden přídělový systém sestávající z potravinových a dalších přídělových lístků.
V Muzeu Mladoboleslavska lze nalézt například potravinové lístky na chleba, mouku, tuk, olej, cukr, kávu, mléko, ale třeba také přídělové lístky na uhlí. Používání lístků mělo řadu přísných pravidel, která se měla za každou cenu dodržovat. Předně to nefungovalo tak, že za odevzdaný lístek dostal člověk surovinu zadarmo. Člověk, který odevzdal lístek u obchodníka, tak měl díky tomu možnost si od něj surovinu koupit. Dalším pravidlem bylo, že jedna týdenní dávka byla rozdělena na několik zlomků a bylo zakázáno vybrat si celou tuto dávku naráz za všechny lístky. Tímto způsobem mohl člověk získat na jeden lístek 35 gramů chleba, 25 gramů mouky, 1/6 dávky tuků, 1/8 litru mléka a poloviční spotřebu uhlí k vaření.
Kromě toho bylo zakázáno lístky dát nebo prodat někomu jinému, protože byly nepřevodné. Samozřejmě bylo také zakázáno jakékoliv falšování těchto lístků. Trestem za porušení jakéhokoliv z těchto pravidel byla pokuta 5 000 korun, uvěznění až na 6 měsíců a případně také ztráta živnostenského oprávnění. Jak je vidět, tak používání potravinových lístků nebylo úplně jednoduché a po jejich zavedení vypukl opravdový chaos v přerozdělování potravin, ale nakonec se s nimi lidé naučili žít. Potravinové lístky se však používaly i po skončení války až do roku 1921.
Zdroj: Jakub Procházka, Muzeum Mladoboleslavska, Boleslavan
