Poslankyně Olga Richterová (Piráti), která je hlavní autorkou pozměňovacího návrhu, při sněmovní rozpravě uvedla, že tři roky jsou hranice, kterou zvládly ostatní země Evropské unie. V Česku tuto věkovou hranici navrhuje zavést od 1. ledna 2025. „Vzhledem k tomu, že se o potřebách transformace těchto ústavů hovoří již dlouho, tak 4,5 roku na celou zemi a počty okolo 230, 240 dětí tohoto věku jsou podle mě naprosto dostatečné,“ uvedla. Výjimku by měly sourozenecké skupiny, které se nedaří vždy umístit do jedné rodiny. Druhou výjimku by dostaly děti s těžkým zdravotním postižením. „Tam jsou zase případy, kdy je ústavní péče jedinou realistickou možností,“ dodala. U nejmenších dětí je podle ní velká potřeba jedné náruče a jedné pečující osoby.
Kvalitní zdravotnické podmínky nestačí
Návrh podpořila i poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). „U dětí, které v tomhle raném věku vyrůstají v ústavních zařízeních, byť by podmínky byly po stránce hygienické, technologické, obecně řečeno zdravotnické, sebelepší, dochází – ať chceme, nebo nechceme – k poruchám somatického vývoje, intelektu, motoriky, vývoje řečových schopností, socio-emočního vývoje a rozvoji psychických poruch,” uvedla. „Máme otevřený i zákon o sociálně-právní ochraně dětí, abychom přilákali co nejvíce pěstounů také tím, že změníme tento zákon, například, že budeme valorizovat odměny pěstouna a samozřejmě řešit i jiné podmínky práce v rámci pěstounské péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí na tom velmi tvrdě maká,” dodal poslanec Aleš Juchelka (ANO).
Rychle se ruší, těžko napravuje…
Poslankyně Jana Pastuchová (ANO) upozornila na úskalí pozměňovacího návrhu. „Nejraději bych byla první, kdo všechny dětské ústavy zamkne, ale musíme vědět, kam ty děti dáme. Sedm let, co jsem tady, se nám nepodařilo o moc navýšit ani pěstouny přechodné, ani dlouhodobé. Strašně se bojím toho, že se zruší něco, co má v téhle republice své místo. Ono se velmi rychle něco ruší, ale pak se to špatně napravuje,” uvedla. Sněmovní výbory pro zdravotnictví a sociální politiku uspořádaly na dané téma webinář. Mnoho odborníků z praxe totiž s návrhem zakázat umísťování malých dětí do ústavní péče nesouhlasí. Skupina političek napříč politickým spektrem na nedávné tiskové konferenci uvedla, že návrh je s odbornou veřejností neprodiskutován.
Nedostatečná síť pěstounů
„Chceme znovu otevřít řádnou debatu, a to i za součinnosti odborníků, kteří byli doposud odmítáni. Vše jde jen jednosměrným, mediálně vděčným a populistickým směrem. Samozřejmě, že nikdo z nás nechce držet děti v ústavních zařízeních, chceme však zachovat všechny možnosti,” uvedla pro Náš REGION senátorka Jitka Chalánková (bezp.). „Důležité je myslet například na náhlé umístění v případě ohrožení života a zdraví. Nemáme dostatečnou síť pěstounů a zatím ani nebyly vyhodnoceny dopady novely o sociálně-právní ochraně dětí, která je v účinnosti skoro deset let,” dodala. „Je potřeba, aby některé populistické záležitosti, které se nesou mediálním prostorem, byly zargumentovány a v Poslanecké sněmovně se přijaly věci, které nebudou mít dopad na péči o ohrožené děti,” uvedla na tiskové konferenci mimo jiné poslankyně Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Ivana Nevludová (nezař.) připomněla, že dětská centra poskytují dětem komplexní péči. „Vždy je brána v úvahu individuální situace dítěte a jeho rodiny, kdy přednost má podpora biologické rodiny,” zdůraznila.
Alternativa k pěstounské péči
Kamila Horká z Obvodního soudu pro Prahu 9 v rámci tiskové konference uvedla, že se „nebere v úvahu to, co funguje“. „To, že nám nezůstávají děti bezprizorně na ulici a zároveň se zbytečně nezavírají do ústavů. Dětská centra pro děti do tří let musí zůstat alternativou k pěstounské péči. Mnohdy je problém, co s dětmi po přechodné pěstounské péči dál,” řekla. V přechodné pěstounské péči smí být dítě maximálně rok. Psycholožka Jana Procházková uvedla, že dětská centra zajišťují také ambulantní a terénní služby, pomáhají dětem se specifickými zdravotními problémy nebo dětem matek závislých na drogách či alkoholu. Pěstoun a filantrop z praxe Tomáš Slavata, který spolupracuje s dětskými domovy, uvedl, že „nepotřebujeme líbivou kampaň”, za kterou návrh na zákaz umísťování malých dětí do dětských center považuje. Až poslanci o návrhu rozhodnou v závěrečném čtení, ke slovu se případně dostanou Senát a prezident.
