Likusáky jsou zhruba 80 let staré dřevěné domky, kterých je na Kraví hoře poblíž hvězdárny zhruba 20, šest jich je města, ostatní jsou Vysokého učení technického. Těch se výzva stavebního úřadu netýká, ač jsou podle zástupce společenství umělců Radovana Přikryla v prakticky stejném technickém stavu. V likusácích několik let funguje komunita zhruba 300 umělců, výtvarníků, sochařů či muzikantů.
„V týdnu tam přibyla cedulka nepovolaným osobám vstup zakázán, takže zatím tam nikdo nevstupuje. Otázkou je, kdo je nepovolaná osoba, jestli ten nájemce, který tam má vybavení,“ řekl Přikryl. Umělci zatím nic vyklízet nechtějí, dokud od města nezískají materiály, na základě kterých stavební úřad rozhodl o výzvě. „Až je budeme mít a oni slíbili, že nám je dodají, tak je necháme posoudit. Určitě si necháme udělat vlastní expertizu,“ uvedl Přikryl.
Stavební úřad konal na základě místního šetření 24. října 2023 a výzvu zaslal magistrátu 5. února, vyplývá z dokumentu, který poskytl Poňuchálek. Ve vyjádření se píše, že výzvu obdržel magistrát v pondělí 19. února odpoledne. Podle stavebního úřadu jsou budovy nezpůsobilé k užívání. „Nejsou stavebně ani konstrukčně provedeny v souladu se současně platnými právními předpisy a normami z hlediska jejich požadavků na požární bezpečnost staveb,“ píše se v dokumentu, který vyzývá k okamžitému zamezení vstupu.
Rozpad komunity
Přikryl uvedl, že podle současných předpisů logicky nejsou postaveny stovky historických budov. Nicméně dodal, že úřad vyzval majitele, aby do konce května zajistil úpravy, které užívání umožní. „Nejedná se o nic zásadního a je to řešitelné. Ale mám dojem, že vedení Brna řešení najít nechce,“ řekl Přikryl. Už dříve uvedl, že pokud by musela jen část z umělců odejít, tak by to znamenalo rozpad komunity, která není jinam přemístitelná. Řekl také, že není ani proveditelné, aby byly budovy během pár dnů vyklizené, protože se v nich nachází věci v hodnotě statisíců korun.
Poňuchálek dříve uvedl, že město hledá řešení jak zajistit požadavky stavebního úřadu s ohledem na nájemníky. „Kreativní odvětví město chce podporovat a budeme hledat náhradní prostory, to však není jednoduchý úkol. Likusáky nikdy nebyly zkolaudovány a nebyly ani určeny k účelům, pro které jsou užívány dnes. Plocha, na které se nachází, je dlouhodobě vedena v územním plánu jako veřejná zeleň,“ uvedl Poňuchálek.
„Destrukce a zloba“
„Proti zvůli Markéty Vaňkové a její brněnské národní frontě se dá bránit jen občanským nepokojem. Stadion za Lužánkami, sauna v Arnoldce, Scala, všechno je jak přes kopírák. Najednou se objeví nějaký zázračný posudek, že se to teď hned musí zbořit, vystěhovat, uzavřít, nejde to řešit nijak jinak a všechny komunity, sportovní i kulturní veřejnost, profesionálové i zájmová sdružení mají smůli. Prostě to všechno schválně, jen tak, z čiré nenávisti, zničí,“ napsal k tomu na Instagramu „zlobivý hoch“ brněnské politické scény Matěj Hollan (Žít Brno). „Vzhledem k tomu srandovnímu posudku by bylo na místě, kdyby si radnice vyměnila prostor se zkušebnami. Na tu destrukci a zlobu, která prýští z Vaňkové víc než z kohokoliv jiného v porevoluční historii, by likusáky na Kraví hoře určitě v souladu byly,“ dodal ještě.
S využitím ČTK
