• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Zámek, kde (také) pobýval prezident Masaryk

    23.6.2024
    Fefík

    Zámek Koloděje byl postaven nedaleko jádra někdejší vsi Koloděje ve vstupní části Kolodějské obory. Než se však Koloděje staly v roce 1974 součástí tzv. Velké Prahy (devátého obvodu), měly už za sebou 700 let existence jako samostatná obec.

    Počátky vsi a tvrze souvisí bezprostředně se vznikem nové tzv. moravské cesty z Prahy na východ, která byla používána od roku 1230. První písemná zmínka je datována k roku 1346. Jméno vsi je odvozeno od „kolodějů“ tedy kolářů, kteří se usadili u brodu přes říčku Rokytku na už zmíněné frekventované moravské cestě.

    Zámek byl přestavěn ze starší tvrze před rokem 1518, poté byl mnohokrát upravován a přestavován. Od Albrechta z Valdštejna ho získal rod Lichtejnštejnů.

    Před 105 lety, v červnu 1919 využil československý prezident T. G. Masaryk pozvání Jana II., knížete z Lichtenštejna, k pobytu na jeho zámku v Kolodějích. V té době byla část Pražského hradu, určeného za sídlo prezidenta, třeba rekonstruovat na prezidentský byt. Jeden z největších šlechtických držitelů půdy Lichtenštejn v té době přišel díky pozemkové reformě do styku s vedením republiky – a snažil se pomoci. Nabídl, aby Masaryk v době rekonstrukce využil Koloděje.

    Pamětní kniha Koloděj, chcete-li kronika, barvitě popisuje poslední červnové úterý: „24. června obecní zastupitelstvo s osadou Újezd a Blatov a místními spolky vítaly pana prezidenta Masaryka do naší osady.“ Od slavobrány do zámku ho doprovázel okresní hejtman ze Žižkova, „kde očekávali jeho příchod knížecí úředníci z Uhříněvsi ve slavnostním úboru a vedli jej do zámeckých místností.“

    Kdo s Masarykovou rodinou byl ještě v Kolodějích? Kronika doplňuje obraz takto: „měl zde svoje služebnictvo, tajné, stráž legionářskou a 25 mužů…“ Podle diáře též typistku a automobil, jistě i s řidičem. První prezidentský byt byl hotov v prosinci roku 1919, ve stejné době končí Masarykův pobyt v Kolodějích. Přesné datum ukončení pobytu (30. listopadu) kronika neuvádí, nalezneme jej však v Masarykově deníku a děkovném dopise Lichtenštejnovi. Tyto informace čerpáme z článku Michala Hartmana, předsedy spolku Újezdský STROM, v Újezdském zpravodaji.

    V letech 1937 – 1946 patřil zámek Antonínu Kumperovi, konstruktéru, technikovi, řediteli a spolumajiteli továrny Walter, který nechal provést celkovou rekonstrukci a modernizaci zámku (třeba zavedení ústředního topení). Byla obnovena i zahrada a přilehlá obora. V době okupace ČSR byla v zámku uložena sbírka obrazů patřící Umělecké státní galerii. Po emigraci rodiny Kumperových byla nad zámkem vyhlášena národní správa a roku 1947 zámek převzalo ministerstvo vnitra, které zde zřídilo školu Sboru národní bezpečnosti. V 50. letech 20. století byli v zámeckých sklepních prostorech vyslýcháni a vězněni političtí vězni (Otto Šling, Laco Novomeský, Gustáv Husák, Marie Švermová). Od roku 1955 byl zámek využíván Úřadem předsednictva vlády ke slavnostním účelům, důležitým jednáním a jako občasné sídlo zahraničních delegací. Po listopadu 1989 zůstal celý areál jako majetek státu ve správě Úřadu vlády ČSFR, později ČR, který ho využíval k zasedáním vlády a k reprezentačním akcím.

    V roce 2009 vláda na základě soudního rozhodnutí zámek vrátila Vítězslavu Kumperovi. Ten ho následně nabídl k prodeji. V březnu 2010 zámek za necelých 233 milionů korun koupila akciová společnost Pura Vida (následně přejmenovaná na Zámek Koloděje), za kterou stojí spolumajitel podnikatel Tomáš Chrenek.

    Zdroj: Michal Hartman, Újezdský zpravodaj



    Nepřehlédněte