Zpozornět by měli odborníci a včelaři hlavně v okolí Českých Budějovic či Plzně a v Podkrušnohoří. Vyplývá to z počítačového modelu šíření tohoto predátora likvidujícího včelstva, který letos dokončili odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Model jim umožní cíleně zaměřit preventivní opatření na oblasti, které jsou pro sršeň asijskou nejvhodnější, sdělili v pondělí zástupci fakulty.
„Přítomnost sršně asijské na Plzeňsku potvrzuje správnost naší predikce, která poukazuje na zvýšené riziko právě na západě Česka, a to zejména v okolí městských oblastí,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky. V Evropské unii je sršeň asijská považována za vysoce rizikový druh hmyzu, který ohrožuje původní biodiverzitu. „Sršeň asijská představuje vážnou hrozbu pro místní ekosystémy a může negativně ovlivnit zdravotní stav českých včelstev,“ upozornil včelař a odborný asistent z katedry biochemie Jiří Danihlík.
Kvůli rostoucímu riziku invaze sršně asijské začali experti z olomoucké přírodovědecké fakulty pracovat před více než rokem na modelu, který na základě dat o výskytu tohoto predátora v západní Evropě dokáže určit místa v České republice s nejpříhodnějšími podmínkami pro jeho šíření. Z databází mapujících potvrzený výskyt sršně asijské v Evropě vědci vybrali přes 2000 pozorování tohoto hmyzu, do modelu se promítly i průměry dostupných klimatických dat za posledních 30 let. Z vytvořeného počítačového modelu vyplynulo, že příhodné podmínky nabízejí oblasti v západní části České republiky. „Jedná se zejména o okolí Českých Budějovic, Plzně a také o Podkrušnohoří,“ doplnil Jan Brus.
Podle odborníků z analyzovaných dat vyplývá, že z pohledu vhodných podmínek pro šíření sršně asijské panují velké rozdíly mezi západem a východem Česka. „Poměrně důležitým prvkem ovlivňujícím vhodnost stanoviště pro sršeň asijskou se ukázaly rozdíly v teplotách a srážkách mezi létem a zimou. Na západě jsou tyto rozdíly menší, takže tyto oblasti jsou klimaticky stálejší, což sršním zřejmě vyhovuje,“ uvedl Ondřej Biemann z katedry geoinformatiky. Sršeň asijská se v Evropě vyskytuje především v těsné blízkosti lidských sídel, což se ukázalo jako ideální prostředí pro její šíření i v České republice. Tento dravý hmyz může hnízdit na různých místech, a to včetně budov, zahradních domků či stromů.
Dosavadní data o šíření sršně asijské v Evropě podle odborníků na druhou stranu ukazují, že klimatické podmínky v Česku tomuto hmyzu zatím příliš nevyhovují. Zejména chladná zima by mohla být pro sršeň asijskou fatální. S ohledem na vývoj klimatu v následující dekádě je však podle nich nutné se na výskyt sršně asijské v české krajině připravit a najít fungující řešení k zabránění jejího šíření. „Veřejnost může pomoci tím, že nahlásí případný výskyt sršně asijské. Fotografie a lokalizaci místa výskytu lze zaslat například pomocí mobilní aplikace Nahlaš sršeň,“ uzavřel Danihlík.
Sršeň asijská je invazní druh blanokřídlého hmyzu původem z jihovýchodní Asie. V roce 2004 byl poddruh této sršně náhodně zavlečen v kontejneru z Číny na území Francie, odkud se začal rychle šířit do okolních oblastí a postupně se přibližuje k hranicím Česka. Sršeň asijská je zhruba o deset až 20 procent menší než v České republice běžná sršeň obecná. Královny sršně asijské dosahují velikosti zhruba 32 milimetrů a dělnice 22 milimetrů. Jde ale o velmi dravého predátora, který se specializuje na lov hmyzu, zejména včel a dalších druhů opylujícího hmyzu – včely tvoří až 70 procent jeho potravy. Sršeň asijská navíc způsobuje výrazné škody v ovocných sadech a na vinicích.
Zdroj: ČTK
