Být na seznamu UNESCO přineslo obcím, které pořádají masopustní průvody v oblasti Hlinska na Chrudimsku, větší zájem médií, turistů i vysokoškoláků, kteří píšou své závěrečné práce. Obavy z toho, že se z dlouhodobé tradice stane kolotočářská zábava, se nenaplnily. Řekli to zástupci vesnic, kde se obchůzky konají. Letos je to 15 let, co se maškary dostaly na seznam nehmotného kulturního dědictví.
„Báli jsme se, že nás zahltí turisté, že se z toho stane komerční matějská. To se neděje. Zájezdy turistů nás neomezují. Víc nás oslovují studenti, kteří píšou diplomky a bakalářky, mají to ve vztahu k cestovnímu ruchu, ekonomice nebo etnografii,“ řekl starosta Studnice Ondřej Dopita (SNK).
„Odmalička jsem v tom vyrůstal. Po zápisu do Unesca jsme víc pod drobnohledem kamer a tisku. Má to své pro a proti, je to víc svazující,“ řekl starosta dobrovolných hasičů v Blatně Tomáš Matějíček.
Tradice určuje, že v průvodech chodí jenom muži. Jsou ale výjimky, které se za desetiletí prosadily. Ve Studnici chodí průvod malých kluků. Dětské masky jsou zmenšeninami těch velkých. V Blatně, místní části Hlinska, chodí v průvodu ženy i děti.
„To se stalo někdy v 70. letech, kdy silné ročníky mladíků byly na vojně. Proto se do průvodu dostaly ženy a děti, a tak už to u nás zůstalo. Ženy ale chodí jen za cikánky,“ řekl Matějíček, který si na masopust obléká masku žida.
„Já to mám nejjednodušší, vytáhnu kožich, vypráším ho a můžu vyrazit. Mým úkolem je prodat lidem jakoukoliv kravinku. Mám být komediant, dělat srandu,“ řekl Matějíček.
Zatímco maska žida nemá velké nároky na údržbu, s jinými maskami je to složitější. Slamění si musí každou sezonu udělat novou sukni ze slámy. Je také potřeba na čepici udělat mnoho krepových růžiček. „Zabývají se tím celé rodiny. Je to opravdu hodně práce,“ řekl starosta Hamrů Petr Stejskal (SKN pro Hamry).
Zástupci vesnic říkají, že je pro ně čest masopustní obchůzky pořádat, a nedovedou si představit, že by se tam nekonaly. Přípravy začínají několik týdnů dopředu, v den pochůzky masky vyrážejí časně ráno a končí pozdě večer. Jejich úkolem je lidi bavit a tančit, podle tradice byly průvody symbolem jara a plodivé mužské síly. „Chodíme celou neděli. V pondělí si bereme volno, máme za celý den dost bolavé nohy,“ řekl Matějíček.
Blatenský průvod mohou lidé vidět pouze v místní části Hlinska nebo hlineckém skanzenu Betlém. Maškary ze Studnice naopak zavítají občas do skanzenu Veselý kopec a případně jezdí na pozvání po Česku. V Hamrech o předvádění maškar jinde než doma zájem nemají.
„My jsme si řekli, že nebudeme nikam jezdit. Myslíme si, že by masopust měli lidé vidět v přirozeném prostředí. Dvakrát jsme udělali výjimku a jeli do zahraničí, naposledy jsme byli Německu. Byla tam mezinárodní účast, bylo zajímavé vidět jiné tradice,“ řekl starosta Hamrů.
Víc o masopustních maškarách se lidé dozvědí teď v pátek ve skanzenu Betlém a v sobotu ve skanzenu Veselý kopec u Hlinska. „Návštěvníkům pořady umožní seznámit se s historií, současností a různými podobami masopustních obchůzek,“ řekla etnografka Ilona Vojancová.
Zdroj: ČTK
